Další
Chorvatsko se konalo v roce 2004. Už ne na blind, ale půjčili jsme od známých v Omišu byt. Opět dvě rodiny. My už v AR 146 1,4 TS "Zlatuše", další posádka ve Formanu (přes hory v Rakousku hrůza, 80 km/h...). Mnohem lepší výbava jako klimatizace, výškově stavitelné sedadlo (je paráda, když si člověk může během cesty měnit polohu) a mnohem více prostoru. Kufr už jen 380 l, ale vešlo se tam vše:
Cesta opět na noc, ale s jiným komfortem. Bohužel nárůst hmotnosti samotného auta o 300kg proti AR33, jeho větší výkon a klima se podepsaly na spotřebě, takže podle používání klimy od 6,8 až po 7,5 l na 100. Za Splitem před Omišem jsme chytli kolonu a stáli. V rámci úspor jsem vypnul motor a tím pádem klimu (bylo asi 11 hodin dopoledne). Nedělejte to! Během 30 vteřin jsem opět startoval, ať to stojí, co to stojí. Litoval jsem druhou osádku ve Formanu.
V Omiši mne překvapil nedostatek parkovacích míst. Domácí mne navedl přímo na chodník před prodejnu a řekl:"Parkuj tady." "Tady? Co když mi to někdo ze vzteku, že to musí z prodejny obejít poškrábe, nebo mi alespoň urve stěrač?" Domácí udiveně kroutil hlavou, co že jsme to v Čechách za debily a opět prohlásil: "Suda parkuj. Vse normalno. Nema problema." Poslední dvě věty jsem slýchal hodně často. A opravdu. Alfa tam stála 12 dní a neměl jsem až na vrstvu slaného prach "problema".
Jen neradi jsme se loučily s fantastickým prostředím a cestou zpět jsme ještě navštívili za Šibenikem národní park Krka. Vynikající zážitek. Doporučuji. Zvlášť když jsem tam potkal kolegu:
