Damy a panove, musim se Vam pochlubit. Ridil jsem Maserati Biturbo !!! Me poctiy jsou nepopsatelne,ale i presto se pokusim o malou "recenzi":
Uz jede! Uz jede! Kricelo to ve me.
Pravym okem vidim svoji zaparkovanou Alfu Romeo 156 jak se snazi na sebe upozornit. Ale marne ,nebot legenda mezi sportovnimi znackami prave vjizdi ke me do ulice. Jiz z dalky neomylne poznavam masku se znakem trojzubce ale hlavne zvuk dvoulitroveho vidlicoveho sestivalce. Uz je to tady!
Maserati je tady!!!
Po usednuti za volant na Vas dychne luxus a sport zhruba ve stejnem pomeru. Maximalne luxusni sedacky ,se kterymi nemuze soutezit ani sedacka u me v obyvaku, vas obejmou jako naruc drahe polovicky. Krasne drevene oblozeni korenovym drevem kam oko dohledne, obsiti kuzi na excelenti palubce a vlastne vsude kam se podivate dava tusit ze nesedite v nejakem prach obycejnem seriovem aute,ale ze sedite v Automobilu s velkym "A". Jeste nez otocim klickem v zapalovani musim pochvalit sportovni posaz a krasny dreveny volnet prijemne padnouci do ruky. Je tedy pravda ze lide o postave 194 cm jako mam ja nejsou pro tento druh vozidel to prave orechove ,ale na druhou stranu nechtel jsem to majiteli nejak rozstelovat a tak jsem pouze s opatrnosti a bazni usedl a kochal se pohledem na palubni desku.Obvzlast epesni hodinky Maserati,ktere si pri cvaknuti rozsviti jsem malem ohodnotil potleskem
Otacim klickem. Motor ochotne naskoci na prvni skrtnuti. Zvukova kulisa uzasna a prakticky nepopsatelna. Mackam spojku,radim jednicku (razeni u tohoto vozu je vubec kapitola sama pro sebe. Rychlostni stupne jsou poskladane jinak nez je clovek zvykly a tak ze zacatku musite obcas juknout na radicku co to tam vlastne mate za "prudkost") a pomalu se rozjidzim. Po zarazeni dvojky se odvazim malinko prislapnout. Rucicka na budiku tlaku turba leti nahoru a 245 italskych plnokrevniku zaryva sva kopyta do asfaltove vozovky. Jednim slovem "uzasne". Po vyjeti na delsi rovinku posouvam rucicku na tachometru k hranici 130 km/h za neobykle kratkou dobu
Musim konstatovat ze na tvari se mi objevuje ten samy potouchly usmev ,ktery znam kdyz vytahnu z garaze moji jednostopou japonskou pritelkyni
Na kratke drahy razeni ktere je nekompromisni si zvykam velice rychle,stejne tak na obcasne "zapadnuti" kardanu pri rozjedech.
Je sice pravda ze jsem nikdy neridil zadne takto sportovne zalozene auto,ale musim rict ze to byl zazitek na ktery se nezapomina. V porovnani s BMW 325 220 ps ktere jsem ridil ,to bylo neco uplne jineho a neporovnatelneho.Pokud bych to znamkoval jako ve skole tak ital ziska 2+ a BMW 3- Maserati je proste takove "surove", brutalni ale zaroven luxusni a pohodlne a par malych chybek,ktere jsem na aute pozoroval (jako je hucici spojkove lozisko,piskajici ventilator) jsou jen drobnosti ktere nevidim jako zavadu ci poruchu.
Co bych tak na zaver jeste rekl? Snad jen podekoval majiteli ze mi dovolil se v Maserati svezt a ze mi i zapujcil na par minutek volant
Verim ze mu prinese jeste mnoho radosti.
Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
=D>
Ale jen lehce 
