Zdravím všecky,tak taky sem neco přidám,u mě to bylo všecko trochu jinak,já sem si během studií 3 ročníku našel brigádu v jednom autoservisu Alfa romeo......no a více méně bylo rozhodnuto.Sice ze začátku sem o těch autech vědel uplné houby ale strašně se mi líbila 166tka. Postupně sem se začal zajímat i o ostatní modely,a přišel sem na to že každý ma něco do sebe. Tou dobou sem měl čerstvě řidičák, ale furt sem nevěděl co......až jednou, priveli z Německa 2 145tky, jednoho červeného dvoulitra a černou 1,4 juniora........a ta byla má

....páč když sem ji viděl tak bylo rozhodnuto.Bylo to nadherne auto, snížené,16tky kola s velkým leštěným límcem, no pro 18ti letého smrada jak sem tenkrát byl, ideální vůz........Bohužel trvalo to jen pul roku,už byl podzim a přišla pro "prcka"tak sem mu rikal, smrtelna nehoda, ale mnou nezaviněná. Takže sem byl bez auta, přez zimu sem se po netu rozhlízel po nejaké jiné 145. Až jednou mě napadlo,dyť to nemusí být zrovna 145tka, 156 je taky pěkná......A netrvalo dlouho a nechal sem si z Německa dovést 156 Selespeed, ovšem motorschaden,a pak už to šlo rychle,nový motor z bourané 166tky, a jezdím už skoro 4 roky k mé plné spokojenosti.............
Takže vlastně moje první auto byla

....a za tu dobu, a i přes problémy které se mi nevyhly bych nechtěl nic jiného.Když si vezmu že moje alfice je r.v 2000 a postavi se vedle mě stejně stará ochcáfka, nebo golf

nebo cokoliv jiného dospěl sem ke zjištení,že je to pořád krásné auto a neměnil bych ho za nic na světě,možná za jinou Alfu....................Alfě zdar.
