Tak také do tohoto ožehavého auditka přispěji svoji troškou do mlýna. Se Škodivkami mám díky složení služebního vozového parku mého zaměstnavatele už něco odježdíno. Povětšinou to byly jedničkové Fábie 1,4 a dvojkové hátépéčka. Ta prvně jemnovaná žádná sláva, ale pro danou cílovku (český chalupář, nenáročná rodinka) to určitě není špatná volba. S chrochtající klasikou 1,9 TDI se i na delší trasy dalo. Zato dvojková s legendární motorizací děs běs, spotřeba jak hrom, při snaze něco předjet těžký adreranalin doprovázený řeven raněné laně a v zimně permanentně zasviněná zpětná zrcátka. Ovšem poslední rok jsme po jednom odvolaném řediteli zdědili dvojkovou Oktávku RS 2.0 TDI (170 hp)a zde musím uznat, že to rozhodně není špatné auto. Oproti mé 156 1,9 JTDm (150 hp) je samozřejmě živjejší, hlavně od spodu, body strácí na méně strmém řízení, méně motokárovém pocitu z jízdy a samozřejmě celkovém vyznění interiéru, především palubky - oproti 156 neskutečné fádní. Ale charakterově mě ten motor, byť ještě komůrkáč, oproti mému CR nepřišel nějak zásadně horší.
Samozřejmě ty auta hodnotím pouze jako řidič, servis jde mimo mě. Fábie mě rychle vyvrátily mýtus o tzv "koncernové" kvalitě, kdy mě občas zůstavl v ruce kus madla dveří. Oktávka si také občas umí vrznot jak palubkou, tak předními rameny. Žádnou fatální závadu jsem však s nimi nezažil. Toliko tedy mé lidovozové skušenosti. V každém případě Alfa dál neochvějně zůstává v mém srdci - o něm taky hlavně je
