2.4 JTD
Zatial som nevidel merak tlaku turba na seriovych turbach / 156 /. Kazdopadne ked sme s kamosom napichli na pocitac mareu 2,4JTD, v diagnostike bol aj udaj o tlaku v turbe.
Urcite by vsak bolo zaujimave mat takyto budik a priebezne sa informovat o funkcii turba.
Osobne si vsak myslim, ze na opotrebovanie turba moju predsa len vpliv aj otacky motora. Myslim si to preto, pretoze pri vzssich otackach je teplota vyfukovych plynov vyssia, ako pri mensich otackach.
Tak isto na chipovanych diesloch sa meni plniaci tlak turba, takze verim, ze u tychto motorov je turbo tiez viac namahane.
Ja na 155 mam teplotu oleja, ale na benzin si sa nepytal, myslim, ze skor ta zaujima "tuning" na 156. Napriek tomu, ked jazdim takto v zime, mam dost velky problem, aby sa rucicka teplomera vobec odlepila. Netvrdim, ze ten merac je uplne presny....
Urcite by vsak bolo zaujimave mat takyto budik a priebezne sa informovat o funkcii turba.
Osobne si vsak myslim, ze na opotrebovanie turba moju predsa len vpliv aj otacky motora. Myslim si to preto, pretoze pri vzssich otackach je teplota vyfukovych plynov vyssia, ako pri mensich otackach.
Tak isto na chipovanych diesloch sa meni plniaci tlak turba, takze verim, ze u tychto motorov je turbo tiez viac namahane.
Ja na 155 mam teplotu oleja, ale na benzin si sa nepytal, myslim, ze skor ta zaujima "tuning" na 156. Napriek tomu, ked jazdim takto v zime, mam dost velky problem, aby sa rucicka teplomera vobec odlepila. Netvrdim, ze ten merac je uplne presny....
155 2,0 16V Super
no mylslel jsem nejakej chytrej budik kterej by me rekl "uz na to muzes slapnout"
jednak se mi merak plnici tlaku hrozne libi
a jednak by me bavilo to sledovat..teplotu oleje bych taky uvital....protoze 156ka ma jen vodu 
ja teda po chipu nemam nastavene turbo na vetsi tlak,tak mozna i proto mam dymovnici a jak jsem psal u sve karty ,tak budu tlak zvysovat...



ja teda po chipu nemam nastavene turbo na vetsi tlak,tak mozna i proto mam dymovnici a jak jsem psal u sve karty ,tak budu tlak zvysovat...
Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
Jo jo, starý dobrý Tipo 1.9 TD... 66kW, auto, ve kterém jsem se učil řídit... Digitální měřák plnícího tlaku mě tehdy docela fascinoval...kejml píše:Merak tlaku turba mela Regata i Tipo.

Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
Tlak turba je najvyšší pri zošliapnutí plného plynu v otáčkach, ktorým zodpovedá najväčší krútiaci moment. v momente, keď na to dupneš, poskočí to až o približne 200mBar nad stanovený limit, potom sa to vráti. Pri vyšších oráčkach máš síce viac výfuk. plynov, ale motor aj viac saje, a o zbytok sa stará regulačný ventil. U elektronicky riadeného turba tlak pri plnom plyne klesá pozvoľna už od 2300 ot/min k 4000, potom je pokles už dramatický. Najvyšší tlak ale nemusí zákonite znamenať najvyššie opotrebenie, ani namáhanie. Viac sa turbo hreje pri vyšších otáčkach, aj keď pri nižšom tlaku.
www.alfatuning.sk - čiptuning výpočtom
+421948011483
+421948011483
Richie píše:mam otazecku...kdyz startuju takle ze zimy tak se nekdy pri startu ozyva takovy hnusny kovovy zvuk....vim ze to diesely delaj ...ale co to je?
Su to ventili, kým sa k ním dostane stuhnutý olej, tak klepú, pretože sú hydraulicky nastavitelné ( tlakom oleja ). robí to každá druhá octavia

AR 146 1.8 16V Twin Spark, 103kW, 9/97
- Zamin
- Příspěvky: 99
- Registrován: 3.7.2007, úte 20:58
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Třeba je to opravdu tím, že Richie nemá 156, ale Ochcáfku
Do profilu si vyfotil sousedovo auto a teď nás tady všechny vodí za nos 
No nic, k věci. Myslím, že ten zvuk ale v principu bude opravdu způsobený tím, že teď v zimě při nižších teplotách je olej hustší a chvíli trvá, než se dostane všude tam, kde by měl být - proto ty zvuky.


No nic, k věci. Myslím, že ten zvuk ale v principu bude opravdu způsobený tím, že teď v zimě při nižších teplotách je olej hustší a chvíli trvá, než se dostane všude tam, kde by měl být - proto ty zvuky.
EX AR 146 1.4 TS 16V Junior, AR 33 1.7 IE, ještě předtím AR 33 1.7 16V - jednou se k ní vrátím...
- kejml
- Štamgast
- Příspěvky: 998
- Registrován: 18.8.2007, sob 14:43
- Bydliště: Prahá
- Kontaktovat uživatele:
Nemusíš se omlouvat. Úmyslně jsem Tě necitoval, aby sis to nevzal osobněvalso píše:kejml píše:2.4 JTD 100 kW nemá hydroštely a kdo tvrdí opak, vědomě lže. Ventilové vůle jsou nastaveny vymezovacími podložkami.
Tak sa všetkým verejne ospravedlnujem, bol som presvedčený, že má, aj napriek tomu, že s JTD nemem skúsenosti

Ale známe chytráky, kteří se budou do krve hádat, že to hydroštely má... Těm směřovala moje reakce.
0.125 carburatore
www.Zlatnické řemeslo.cz - Zakázková výroba zlatých šperků
Výhody pro Alfisti.cz
www.Zlatnické řemeslo.cz - Zakázková výroba zlatých šperků
Výhody pro Alfisti.cz
- coyote
- SemTuFurt
- Příspěvky: 3585
- Registrován: 13.8.2007, pon 12:07
- Bydliště: blízko Kralup nad Vltavou
Minulý týden jsem si to ověřil v jednom servisu. Hydroštely nemá.kejml píše: ...
Ale známe chytráky, kteří se budou do krve hádat, že to hydroštely má... Těm směřovala moje reakce.

Alfa Romeo 147 1.9 JTD 2002 ex.
Alfa Romeo 164 3.0 V6 12V 1990
Alfa Romeo 166 3.0 V6 24V 2000
Škoda Superb II 3.6 V6 4x4 2010 na prodej
Alfa Romeo 164 3.0 V6 12V 1990
Alfa Romeo 166 3.0 V6 24V 2000
Škoda Superb II 3.6 V6 4x4 2010 na prodej
tak problem je asi vyresen...byla to slba baterka...dneska jsem po 3 dnech nastartoval v pohode....uvidim jeste zitra rano...Richie píše:mam otazecku...kdyz startuju takle ze zimy tak se nekdy pri startu ozyva takovy hnusny kovovy zvuk....vim ze to diesely delaj ...ale co to je?
Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
- Zamin
- Příspěvky: 99
- Registrován: 3.7.2007, úte 20:58
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Jak by to mohlo souviset s baterii? Ze by nestihla dostatecne nazhavit?Richie píše:tak problem je asi vyresen...byla to slba baterka...dneska jsem po 3 dnech nastartoval v pohode....uvidim jeste zitra rano...Richie píše:mam otazecku...kdyz startuju takle ze zimy tak se nekdy pri startu ozyva takovy hnusny kovovy zvuk....vim ze to diesely delaj ...ale co to je?
EX AR 146 1.4 TS 16V Junior, AR 33 1.7 IE, ještě předtím AR 33 1.7 16V - jednou se k ní vrátím...
MOTOR 2,4 JTD
MOTOR 2,4 JTD SE PŘEDSTAVIL V ROCE 1997 A SPOLEČNĚ SE SVÝM ČTYŘVÁLCOVÝM SOUROZENCEM 1,9 JTD A MOTORY CDI OD MERCEDESU-BENZ SE TAK STAL PRVNÍM DIESELEM SE VSTŘIKOVÁNÍM PALIVA COMMON RAIL. DÍKY ŠPATNÉ POVĚSTI NĚKTERÝCH ITALSKÝCH AUTOMOBILŮ V NAŠICH KONČINÁCH JE SKUTEČNĚ CENOVOU LÁCÍ A ČASTO VSTUPEM DO SVĚTA MODERNÍCH VÝKONNÝCH DIESELŮ.
Motor 2,4 JTD vznikl přepracováním staršího předkomůrkového pětiválce 2,4 tds. Nasazen byl v modelech značek Fiat (Marea), Alfa Romeo (156, 166) a Lancia (Kappa, Lybra, Thesis). Existoval ve verzích s deseti ventily a výkony 100, 103 či 110 kW. Poměrně vzácná je dvacetiventilová verze o výkonu 127 kW montovaná od roku 2003 do modernizovaných verzí zmíněných modelů Alfa Romeo. Po zvýšení výkonu na 147 kW a doplnění o filtr pevných částic se motor 2,4 JTD Multijet 20V používá dodnes, a to v modelech Alfa Romeo 159 a Brera a Fiat Croma.
Pozor na extrémní počty kilometrů
Motory Fiat JTD patří v rozporu s míněním hloupější části motoristické veřejnosti ke spolehlivějším commonrailovým dieselům.
Stoprocentně to platí o devatenáctistovkách, u nichž se s mechanickým opotřebením prakticky nesetkáváme. S pětiválcem je to už trochu horší. Dokáže se zadřít na klikové hřídeli (vylágrovat) nebo mu z neznámých důvodů upadne ventil do prostoru pístu, což znamená vážné poškození motoru. Občas k vidění jsou motory 2,4 JTD zcela bez tlaků. Prostě extrémní počty kilometrů tento motor nesnáší úplně dobře - do nějakých 250 000 či 300 000 km by s ním však neměly být větší potíže. Otázka, jak poznat, kolik má konkrétní exemplář najeto, zde má celkem jednoduchou odpověď: když z motoru něco chrastí, bude skutečný stav najetých km někde mezi 150 000 až 200 000. Vinen je řetěz pohánějící vysokotlaké čerpadlo, jenž se při tomto stavu km obvykle vytahá a začne se ozývat: Nejnápadněji, když v zahřátém motoru zřídne olej. Pečlivě se proto zaposlouchejte do zvuku po předváděcí jízdě. Je to dobrý indikátor skutečného stavu kilometrů, nikoliv však závada, z níž byste později třeba u svého vozu měli panikařit. Tento řetěz žene jen vysokotlaké čerpadlo, rozvody nikoliv, nikošestistupňovou takže, i kdyby praskl, vůz se jen bez dalších škod zastaví.
103kilowattová verze plnící Euro3 se podstatně liší aktivním řízením plnicího tlaku. Lopatky turbodmychadla zde naklápí pneumatický aktuátor podtlakem z vývěvy regulovaným řídicí jednotkou motoru.
Tato verze mnohem lépe táhne odspodu, netrpí kolísáním tahu při akceleraci a zatuháváním lopatek turbodmychadla (ovládací síla na ně je totiž relativně velká). Základní, 100kilowattová varianta, jíž používá kappa, má pasívní regulaci na limitní plnicí tlak v sání, tedy dosáhne-li maximální hodnoty, skrz pneumatický aktuátor přetlačí lopatky a začne snižovat zátěž turbodmychadla.
Kromě toho, že řídicí jednotka zde nemá možnost měnit plnicí tlak podle okolností a že například čipování je zde takřka k ničemu (chybí možnost nasát více vzduchu, což je základní podmínka ke spálení většího množství nafty), i ovládací síly regulace turbodmychadla jsou zde daleko menší. Naklápěcí lopatky proto snadno zatuhnou, auto pak jede jako bez turba. Takřka vrozenou vlastností mnohých JTD verze Euro2 je různé kolísání tahu při akceleraci, obvykle se ještě zhoršuje při opotřebené váze vzduchu, která je zde v principu stejná jako na motorech TDI od Volkswagenu.
Jen pět převodů
Pětistupňová je navíc dosti krátká a při 130 km/h pětiválec zcela zbytečně úpí roztočen na 3000 otáček. Tím trochu bere za své také úspornost, již jinak moderní diesel v principu nabízí. V extrému s tím jde jezdit za šest litrů, ale častější jsou průměry kolem osmi litrů.
Šestistupňové ústrojí bylo používáno ve spojení se 103kilowattovým motorem v Alfě Romeo 166, ve spojení s pozdější zesílenou 110kW verzí pak i v modelu 156. Častá je obava motoristů ze vstřikovacího systému Common Rail. Ten v kappě je první CP1 od Bosche a nejsou s ním větší problémy. Hlučnost a kouřivost coby následek utahaných vstřikovačů či zápach nafty unikající z vysokotlakého čerpadla začnou štvát dříve vás, než by se něco vážného stalo motoru. A to je důležité, jelikož nikterak pravidlem. Většina závad, k nimž bych měl možná přidat ještě obligátní dvouhmotové setrvačníky, totiž začíná právě tak při 250 000 najetých km.
Ač potenciálních závad motoru 2,4 JTD jsem zde vyjmenovali celou řadu, platí, že i u daleko dražší konkurence stejného stáří to bude těžko lepší. Audi 2,5 TDI V6 trpí na zadírání vačkových hřídelí v hlavě a náhlou smrt čerpadla Bosch VP44, řadový třílitr od BMW měl zase do roku 2000 dosti velké problémy s těsněním pod hlavou a životností turbodmychadel a jinak vcelku spolehlivé 270 CDI od Mercedesu-Benz zase mívá často najety extrémní počty kilometrů a při těch trpí na deformaci (natáhnutí) překladů klikového hřídele, vinou čehož pak motor přestává mazat a může se vážně poškodit. Tyto překlady zde totiž zůstaly stejné z původního motoru 250D na modelu W201 a W124. První vlna honby za výkonem u přímovstřikových dieselů holt ještě nebyla ve znamení naprosté spolehlivosti.
MOTOR 2,4 JTD SE PŘEDSTAVIL V ROCE 1997 A SPOLEČNĚ SE SVÝM ČTYŘVÁLCOVÝM SOUROZENCEM 1,9 JTD A MOTORY CDI OD MERCEDESU-BENZ SE TAK STAL PRVNÍM DIESELEM SE VSTŘIKOVÁNÍM PALIVA COMMON RAIL. DÍKY ŠPATNÉ POVĚSTI NĚKTERÝCH ITALSKÝCH AUTOMOBILŮ V NAŠICH KONČINÁCH JE SKUTEČNĚ CENOVOU LÁCÍ A ČASTO VSTUPEM DO SVĚTA MODERNÍCH VÝKONNÝCH DIESELŮ.
Motor 2,4 JTD vznikl přepracováním staršího předkomůrkového pětiválce 2,4 tds. Nasazen byl v modelech značek Fiat (Marea), Alfa Romeo (156, 166) a Lancia (Kappa, Lybra, Thesis). Existoval ve verzích s deseti ventily a výkony 100, 103 či 110 kW. Poměrně vzácná je dvacetiventilová verze o výkonu 127 kW montovaná od roku 2003 do modernizovaných verzí zmíněných modelů Alfa Romeo. Po zvýšení výkonu na 147 kW a doplnění o filtr pevných částic se motor 2,4 JTD Multijet 20V používá dodnes, a to v modelech Alfa Romeo 159 a Brera a Fiat Croma.
Pozor na extrémní počty kilometrů
Motory Fiat JTD patří v rozporu s míněním hloupější části motoristické veřejnosti ke spolehlivějším commonrailovým dieselům.
Stoprocentně to platí o devatenáctistovkách, u nichž se s mechanickým opotřebením prakticky nesetkáváme. S pětiválcem je to už trochu horší. Dokáže se zadřít na klikové hřídeli (vylágrovat) nebo mu z neznámých důvodů upadne ventil do prostoru pístu, což znamená vážné poškození motoru. Občas k vidění jsou motory 2,4 JTD zcela bez tlaků. Prostě extrémní počty kilometrů tento motor nesnáší úplně dobře - do nějakých 250 000 či 300 000 km by s ním však neměly být větší potíže. Otázka, jak poznat, kolik má konkrétní exemplář najeto, zde má celkem jednoduchou odpověď: když z motoru něco chrastí, bude skutečný stav najetých km někde mezi 150 000 až 200 000. Vinen je řetěz pohánějící vysokotlaké čerpadlo, jenž se při tomto stavu km obvykle vytahá a začne se ozývat: Nejnápadněji, když v zahřátém motoru zřídne olej. Pečlivě se proto zaposlouchejte do zvuku po předváděcí jízdě. Je to dobrý indikátor skutečného stavu kilometrů, nikoliv však závada, z níž byste později třeba u svého vozu měli panikařit. Tento řetěz žene jen vysokotlaké čerpadlo, rozvody nikoliv, nikošestistupňovou takže, i kdyby praskl, vůz se jen bez dalších škod zastaví.
103kilowattová verze plnící Euro3 se podstatně liší aktivním řízením plnicího tlaku. Lopatky turbodmychadla zde naklápí pneumatický aktuátor podtlakem z vývěvy regulovaným řídicí jednotkou motoru.
Tato verze mnohem lépe táhne odspodu, netrpí kolísáním tahu při akceleraci a zatuháváním lopatek turbodmychadla (ovládací síla na ně je totiž relativně velká). Základní, 100kilowattová varianta, jíž používá kappa, má pasívní regulaci na limitní plnicí tlak v sání, tedy dosáhne-li maximální hodnoty, skrz pneumatický aktuátor přetlačí lopatky a začne snižovat zátěž turbodmychadla.
Kromě toho, že řídicí jednotka zde nemá možnost měnit plnicí tlak podle okolností a že například čipování je zde takřka k ničemu (chybí možnost nasát více vzduchu, což je základní podmínka ke spálení většího množství nafty), i ovládací síly regulace turbodmychadla jsou zde daleko menší. Naklápěcí lopatky proto snadno zatuhnou, auto pak jede jako bez turba. Takřka vrozenou vlastností mnohých JTD verze Euro2 je různé kolísání tahu při akceleraci, obvykle se ještě zhoršuje při opotřebené váze vzduchu, která je zde v principu stejná jako na motorech TDI od Volkswagenu.
Jen pět převodů
Pětistupňová je navíc dosti krátká a při 130 km/h pětiválec zcela zbytečně úpí roztočen na 3000 otáček. Tím trochu bere za své také úspornost, již jinak moderní diesel v principu nabízí. V extrému s tím jde jezdit za šest litrů, ale častější jsou průměry kolem osmi litrů.
Šestistupňové ústrojí bylo používáno ve spojení se 103kilowattovým motorem v Alfě Romeo 166, ve spojení s pozdější zesílenou 110kW verzí pak i v modelu 156. Častá je obava motoristů ze vstřikovacího systému Common Rail. Ten v kappě je první CP1 od Bosche a nejsou s ním větší problémy. Hlučnost a kouřivost coby následek utahaných vstřikovačů či zápach nafty unikající z vysokotlakého čerpadla začnou štvát dříve vás, než by se něco vážného stalo motoru. A to je důležité, jelikož nikterak pravidlem. Většina závad, k nimž bych měl možná přidat ještě obligátní dvouhmotové setrvačníky, totiž začíná právě tak při 250 000 najetých km.
Ač potenciálních závad motoru 2,4 JTD jsem zde vyjmenovali celou řadu, platí, že i u daleko dražší konkurence stejného stáří to bude těžko lepší. Audi 2,5 TDI V6 trpí na zadírání vačkových hřídelí v hlavě a náhlou smrt čerpadla Bosch VP44, řadový třílitr od BMW měl zase do roku 2000 dosti velké problémy s těsněním pod hlavou a životností turbodmychadel a jinak vcelku spolehlivé 270 CDI od Mercedesu-Benz zase mívá často najety extrémní počty kilometrů a při těch trpí na deformaci (natáhnutí) překladů klikového hřídele, vinou čehož pak motor přestává mazat a může se vážně poškodit. Tyto překlady zde totiž zůstaly stejné z původního motoru 250D na modelu W201 a W124. První vlna honby za výkonem u přímovstřikových dieselů holt ještě nebyla ve znamení naprosté spolehlivosti.
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
pekne napsano....jen s tim poctem kilometru me nepotesili
a taky bych trosku nesouhlasil ze chipovani motoru 100kw bez zvyseni tlaku turba je k nicemu. ...je to znat...a dost...sice to vic dymi ale jen pri plnem plynu...ale je jasne ze pokud to nekdo nachipuje tim ze jen prida naftu tak mu to znat nebude..ale dovolim si tvrdit ze Sarkan to ma vychytany...i kdyz je jasny ze dokud nebude turbo tlacit tolik vzduchu kolik je potreba,tak proste nebude horet kloudne...
P.S. verim tomu ,ze az zvysim lehce plnici tlak turba tak to bude znat dost

P.S. verim tomu ,ze az zvysim lehce plnici tlak turba tak to bude znat dost

Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
Raddik mj. napsal:

Tak těch 6 litrů bych rozhodně nepovažoval za extrém. Měl jsem Stilo 1.9 JTD, dvouventilový Unijet (116 k) s pětistupňovou převodovkou, který při 130 km/h skutečně točil těsně pod 3000ot/min, spotřeba však přesto nebyla nijak divoká. Provoz byl docela intenzivní (97 000 km za dva a čtvrt roku), nezanedbatelná část po Praze nebo na dálnici a většinou jsem buď dost spěchal nebo byl naložený, případně oboje současně. Dlouhodobou spotřebu jsem přitom měl těsně pod 6 litrů.Pětistupňová je navíc dosti krátká a při 130 km/h pětiválec zcela zbytečně úpí roztočen na 3000 otáček. Tím trochu bere za své také úspornost, již jinak moderní diesel v principu nabízí. V extrému s tím jde jezdit za šest litrů, ale častější jsou průměry kolem osmi litrů.

156 SW 1.9 JTDm
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti