Mikrodovolená - Francie 2012
Je to s podivem, ale po téměř 3 letech soužití jsem byl před pár dny poprvé svým autem na dovolené. Už jsem to absolvoval Fabii, Almerou a nyní konečně Alficí. Volba padla opět na jih Francie. Letos je to mizérie, urvali jsme společně jen 4dny volna, takže slovo mikrodovolená je na místě.
V Navtequ připraveny mapy německa, itálie a francie, samozřejmě ta nejdůležitější francouzská nefungovala. Navigace ukazovala jen prázdnou mapu a při jakémkoliv pokusu o nastavení se rádio restartovalo.
Posádka : 4ks 183-188cm, plný kufr, na palubě dobrých 400kg, což při užitečné hmotnosti 455kg u AR159 není zrovna málo. Holka vzadu zaklekla a vyrazili jsme na cestu.
Plánovaná trasa Karlovy Vary – Mnichov – Innsbruck - Milano – Monaco …cca 1100km
První problém nastal v Mnichově, kde je stěžejní křížení dálnic rozkopané a německá mapa 2010-2011 si s tim neuměla poradit. Všechny potřebné odbočky byly zrušené, takže nás to vrhlo směr městský okruh. Ten je samozřejmě také rozflákaný, protože tam staví nějaké tunely, takže dálniční jízda se v tu chvíli změnila na poskakování ze semaforu na semafor, aneb půlnoční červená vlna.
V tu chvíli si ale navigace řekla, že nám potají změní trasu a místo Innsbrucku nás začala točit na Vaduz tj. přes Švýcarsko. To v plánu nebylo, ale po pozdějším zjištění je to dokonce kratší trasa. Je však potřeba koupit celoroční dálniční známku (33 EUR) ale za to se vyhnete Rakousku (známka 8EUR + několikrát platba za tunel), takže tak velký cenový rozdíl to zas není. Dalším bonusem je menší provoz, kdy většina lidí pendluje směr Rakousko, Itálie, Chorvatsko.
Průjezd Švýcarskem je i přes velmi náročný terén (nestandardní dálniční krpály a zatáčky) rychlý a bezproblémový. Jediná komplikace je malý přejezd podél Bodamského jezera, kde není asi 10km dálnice.
Itálie v klidu, jen u pumpy se trošku chlapci pomátli, když chtěli za litr nafty 2,17 EUR … přes 55 Kč !!!
Italové nás vůbec mile přivítali. K brutální ceně nafty přidali ultimátní bouřku, kdy jsem poprvé v životě uvažoval nad tim, že na dálnici zastavim, jelikož nebylo vidět na krok a na silnici se valila řeka, což dosluhujícím slickům moc nesvědčilo.
Jak jsem už psal, ve Francii nás vypekla navigace uplně, naštěstí Monaco je doslova pár metrů za hranicemi.
Monte Carlo je klasika všech klasik, kdo viděl zná. Zůstali jsme jen jeden den a frčeli do hor, jelikož náš oblíbený a fantastický kemp nad městem zrušili, přesunuli jsme se až do Sospelu, což je asi 40km od pobřeží ve výšce cca 800m.n.m. Kemp sám o sobě není nijak dechberoucí, ale je to nejbližší možnost, navíc je cenově více než přívětivý (hlavní sezóna, auto, 2 stany, 4 lidi – 25EUR, sranda)
Druhý den začalo motoristické porno a to výjezd na nejvyšší silnici v Evropě, tj. Came de la Bonette ve výšce 2862m.n.m.
Dostat se tam znamená překonat dobrých 5 výškových kilometrů stoupání a klesání, přes hory a průsmyky. O tom jak taková silnice vypadá není potřeba vyprávět. Mimořádně kvalitní povrh, vytočená dvojka (nahoru i dolu) a řidičská nirvána na půl dne.
Cestou jsme náhodou objevili letní bobovou dráhu s převýšením skoro půl kilometru! Nebyl moc čas, ale nedalo se odolat. Když jsme řekli, že chceme jet jen jednu jízdu (což je tak na 20min kvůli lanovce), tak na nás koukali jak na blázny, nicméně za těch 10EUR na hlavu to rozhodně doporučuji.
Od bobovky se začne opět silně klesat do údolí a pak přichází hlavní chod - výjezd na vrchol.
Pod hranicí tří tisíc metrů je dokonce znát pokles výkonu motoru… zvláštní pocit umocněný pustou, žlutozelenou až sopečnou krajinou. Z 35 stupňového vedra poklesla teplota na chabých 10, spojená s nepříjemně silným větrem.
Na špičce mi v nestřežené chvíli z hlavy ulítl klobouk a nějakým zázrakem jsem ho našel půl kilometru pod kopcem ležet vedle silnice, když jsme se vraceli.
Ten samý den se ještě sjelo níže mezi hory, kde jsme se zabydleli. Nemůžu si ani za nic vzpomenout na jméno...
Ve FRA už jsem byl několikrát, ale vždy mě dorazí jakým prasáckým způsobem tam jezdí. Není to moc k chlubení, ale jednou jsem dokonce závodit s Renaultem Master a měl jsem co dělat abych mu stačil. Jezdí nadoraz, zatáčka, nezatáčka. On je celkově jejich vozový park v dezolátním stavu. Není auta bez šrámů a promáčklin. V přímém přenosu jsem viděl jak mi v úzké uličce uhýbal starší pán se stříbrnou A3 a pravym předním blatníkem křupnul o betonovou zeď. Ještě mi mávnul, poděkoval a jel dál. Haluz.
Ráno (no v našem případě vždy spíš dopoledne
) přesun do Nice resp. do Cagnes sur-Mer, kde jsme hodlali proflákat celý den na městské pláži. Kousek od moře je 4* kemp Hypodrom. Poněkud dražší a s podivnými pravidly, kdy po 22hod. neteče voda, sprchy apod., ale za to je sto metrů od vody a blízko veškerého zázemí (obchod, restaurace atd.)Jako, že celou dovolenou jsme naštěstí nikde nepotkali čechy, tak zrovna tam se museli vedle nás vypakovat pražáci se starym Toledem...
Mimo jiné, mezi kempem a pláží je na rohu restaurace La Ranch, kde mají prvotřídní mladé servírky… chvilku člověk ani neví jestli je vůbec v restauraci nebo v bordelu [-o< Horší je, že se pořád usmívají a něco nabízí… takže si jde člověk na skromnou večeři a nakonec se opije se a nechá tam půl vejplaty.
Dopoledne rychlá pláž, a přesun zpět do Monaca, kde jsme chtěli nakoupit nějaké hadry. Bohužel byla neděle a měli skoro všude zavřeno.
Doporučuju v Monacu neřešit parkování, kde každý šetří a nechává auto hodinu pěšky v kopcích, protože ve městě je hromada parkovacích domů, které jsou zadarmo nebo za 1 EURO na hodinu, případně 5EUR na den.
Při cestě zpět rovnou do švajcu a bez komplikací domů.
Ujeto: 2873 km
Průměrná spotřeba: 7,4
- cestou tam jsem měl na českou naftu Shell spotřebu 7,2 (Německo cca 160km/h, Alpy Švýcarsko)
- v horách na italskou naftu šla spotřeba jen o půllitr nahoru na 7,8|
- až do německa cestou zpět, kde se drželo tempo 180-220km/h, jsem měl na palubáku 6,6 !!! Opět potvrzení, že nafta na západě je mnohem lepší
Nafta:
- Itálie a Švýcarsko brutální … 50-60Kč
- Francie a Rakousko 35-38Kč
Závady: 0
- akorát po dvou dnech nám vyhořel kabel v novém chladicím boxu, kterej odpálil i pojistku 12V v kufru. (nakonec to nebyla pojistka, ale přepálil se kabel někde v půlce auta
)Problémy:
- nově nainstalovaný Xcarlink je idiotská záležitost s kterou neustále bojuju. Přesto, že mám na flashce asi 1000 skladeb, točilo se jich dokola snad 20 (vyřešeno ke spokojenosti, chce to méně skladeb a pekelně rychlou flashku, jinak to načítá a zpracovává půl dne)
- nefunkční mapa francie
Alfazjištění
:- snad poprvé za ty leta jsem seděl vzadu. I když vim, že je to tam mizérie, tak jsem byl přímo nadšen, jak krásně se tam sedí. Prostorové potíže jsem v žádném směru nepociťoval.
- všichni si u mě stěžují na velký hluk vzadu. Buď jsem hluchej nebo mi to tak hrozné nepřišlo. Silnější hučení je až nad 150kmh od zadních kol, což jsou buď počátky ložisek nebo sjeté pirellky. Podivný chlemtavý zvuk jde ale C až D sloupku, což bude zřejmě nadkolí.
Moc mě potěšil zvukový doprovod. Zatímco vepředu se diesel nezapře, vzadu není po druhu pohonu ani památky.
- ten kufr fakt není moc velkej...
Sakra to je dlouhý… tak jestli jste ty žvásty přežili, tak dole jsou nějaký fotky
Nijak jsem je neupravoval, není čas a chuť, navíc je většina z mobilu, tak nějakou ohromující kvalitu nečekejte 
Francii zdar.(ale nikde to moc nešiřte, maximálně mi vyhovuje, že do Francie nikdo nejezdí
)FOTKY ZDE: http://imageshack.us/g/207/p1120961.jpg/
Jedno nezáživný video: [video]http://www.youtube.com/watch?v=EZ-ThdBQ ... e=youtu.be[/video]
A jedno akčnější
[video]http://www.youtube.com/watch?v=ECbCj8cI ... e=youtu.be[/video]
z fotek vim ze tam bylo nadherne, ale priste jedine jako spolujezdec v cizim aute 
a pak dobrá volba pruhu na Floridě, když všechny americký socky jeli po 4 proudé ucpané dálnici a bohatí češi omylem najeli do vyhrazeného VIP pruhu, z kterého se nedalo snad 50mil sjet a každou chvíli byla cedule, že jízda bez poplatku je pokutována 100 dolary za každý kontrolní úsek 
Když to udělá každej desátej, je to super. Dole stojí auta až do města...
V horách jsme objevili fantastickou vesnici, celou postavenou na skále - Roubion. Takový malý soběstačný svět.