Příspěvek
od Kubas » 6.8.2019, úte 16:57
No, tak zase něco k tématu... převzato z hospodářských novin.... podpora vlaků je určitě dobrý nápad.... mimochodem je teda mazec že z leteckého benzínu se neplatí spotřební daně jestli jsem to z článku dobře pochopil.....
Ve filmech dýchají záběry nočních rychlíků romantikou zašlých časů. Po soumraku uvádí průvodčí pasažéry do jejich kupé a vlak se řítí tmou, aby mohli ráno vystoupit na opačném konci země nebo Evropy. Na slavný Orient Expres zbyly vzpomínky v podobě luxusních zájezdů, které si dopřává ten, kdo na to má a komu současně není cizí kouzlo dlouhého cestování na kolejích. Istanbulské nádraží Sirkeci, ze kterého rychlík kdysi vyrážel na kontinent a kde visí pamětní deska na tuto éru, je dnes ztichlé a prázdné. Už tam nejezdí žádné vlaky, poloha ani velikost už nevyhovují nárokům turecké dopravy. Vypadá spíš jako muzeum železnice.
Orient Expres jako normální "neturistický" vlak se téměř jistě nevrátí, přesto se ale zdá, že se může vrátit doba nočních rychlíků a obecně vlaků na delší vzdálenost. Ještě před pár lety jako by byly odsouzeny k zániku: své noční spoje zrušily v roce 2016 německé Deutsche Bahn, předtím i švýcarské dráhy. Vypadalo to, že doménou nočních a dálkových souprav zůstanou země jako Rusko či Ukrajina. Případně Velká Británie, kde legendární Caledonian Sleeper brázdí koleje mezi Londýnem a Skotskem nepřetržitě už od roku 1873.
Nastala ale doba boje proti změnám klimatu a do ní zapadá snaha omezit emise letecké dopravy. V některých zemích roste tlak na její omezení, zejména na domácích linkách a na kratší vzdálenosti. Česko domácí letecké spoje řešit nemusí. Poslední letoun na trase Praha−Ostrava, vůbec poslední český letoun na vnitrostátní lince, přistál v prosinci 2016. Dávno pryč jsou časy, kdy Československé aerolinie létaly třeba z Prahy do Mariánských Lázní.
FOTOGALERIE
FOTOGALERIE
Z nebe zpět na koleje
Zelení v čele snah
Německo je v jiné situaci. Opoziční Zelení, kteří jsou momentálně podle průzkumů veřejného mínění druhou nejpopulárnější stranou za křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové, představili svůj plán na podporu vlaků na úkor letadel. Železniční dopravu chtějí učinit tak výhodnou a komfortní, aby lidé do letadel na místních linkách sedali méně a šetřili tak životní prostředí.
"Chceme, aby domácí letecká doprava postupně ubývala a kolem roku 2035 se stala pouze zanedbatelnou," citoval z návrhu Zelených deník Süddeutsche Zeitung.
Zelení chtějí zvýšit daň z leteckého benzinu a investovat do železnice tak, aby se doba cestování po kolejích mezi největšími německými městy vešla zhruba do čtyř hodin. Právě to je doba, kterou odborníci odhadují jako maximální, kdy jsou cestující ještě ochotni zvolit místo dopravy letadlem vlak.
Podobným směrem chce jít i švédská Strana zelených, která je součástí vládnoucí koalice se sociálními demokraty. Prosazuje zavedení dálkových rychlíků mezi Švédskem a Evropou tak, aby lidé nemuseli přestupovat. Švédské dráhy ve svém sebepropagačním sloganu uvádějí, že jeden let mezi Stockholmem a Göteborgem vypustí do ovzduší tolik emisí jako 40 tisíc jízd vlaku na trati mezi největšími švédskými městy.
Šestnáctiletá švédská aktivistka v boji proti změnám klimatu a tvář celoevropského středoškolského stávkového hnutí za klima Fridays for Future Greta Thunbergová se rozhodla i v tomto případě jít svým krajanům příkladem. Když v březnu cestovala na Světové ekonomické fórum v Davosu, jela ze Stockholmu až do Švýcarska vlakem. Hodně se projela: když si zadáte trasu ve vyhledávači vlaků, nejkratší trvá čtyřiadvacet hodin, s přestupy v Kodani, Hamburku a na dvou nádražích ve Švýcarsku.
Obnovit noční vlaky z Amsterdamu do mnoha evropských měst chce také nizozemské ministerstvo dopravy. Na seznamu studie, kterou si nechalo vypracovat, je i Praha.
Diskriminace železnice
Levné letenky a rozmach nízkonákladových leteckých společností ubraly železnici po celé Evropě cestující. Rozruch kolem klimatu jí je může vrátit, ale jen za určitých podmínek.
"Mnozí pasažéři vnitrostátních německých letů pokračují navazujícím spojem do zahraničí. Nevím, jak toto chtějí Zelení řešit. Problém je, že mnoho lidí stále nemá v cestování vlakem po Evropě moc velkou důvěru. Leckde pořád existuje monopol státních dopravců, které nedostatek konkurence nenutí nic zlepšovat. Česko je mimořádné tím, že si zde konkurují tři dopravci. Železnice zůstala dost pozadu za liberalizací v letecké dopravě a za tím otevřeným nebem, které existuje od roku 2000. Hlavní železniční koridory v Evropě jsou navíc už dnes dost plné," řekl HN Jan Sůra, specialista ze serveru Zdopravy.cz.
Částečně ale dává za pravdu železničním dopravcům v tom, že jsou oproti leteckým kolegům znevýhodněni. "Musí se řešit zdanění. Letecké společnosti neplatí daně za kerosin, železniční dopravci platí spotřební daň za diesel nebo za elektřinu," uvádí expert.
Vlak versus letadlo
Zlomem v soupeření vlaků a letadel se stalo v roce 2017 otevření vysokorychlostní železnice mezi Mnichovem a Berlínem. Trasu mezi těmito dvěma městy zkrátilo ze šesti hodin na necelé čtyři. Televize ProSieben udělala pozoruhodný pokus. Natočila reportáž nazvanou Zug versus Flugzeug (Vlak versus letadlo) o tom, jak dva její novináři vyrazili ve stejnou dobu z Mnichova do Berlína. Redaktorka jela vlakem, redaktor letěl letadlem. Měli se setkat na berlínském náměstí Alexanderplatz. Rozdíl v čase byl nepatrný: zatímco redaktor byl na místě za 4 hodiny 26 minut od startu, jeho kolegyně přišla do cíle jen o tři minuty později. On zaplatil 205 eur, ona 145.
INFOGRAFIKA
INFOGRAFIKA
VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE
Faktem je, že od otevření vysokorychlostní dráhy počet pasažérů na leteckých linkách mezi Berlínem a Mnichovem klesl.
Někdy ale už naopak fungují některé železniční a letecké spoje jako codesharové, tedy sdílené. Jde například o trasu mezi Paříží a Bruselem nebo v Německu z Kolína nad Rýnem do Frankfurtu, kdy letecký dopravce pasažérovi nabídne jako alternativní způsob dopravy vlak.
Vrací se také zájem o noční cestování. Vlaky rakouských drah ÖBB po zrušení nočních lehátkových a lůžkových vagonů Deutsche Bahn provozují některé noční spoje po Evropě. Na rozdíl od německých kolegů tvrdí, že i tato doprava může být lukrativní. V roce 2017 cestovalo rakouskými nočními soupravami NightJet 1,4 milionu cestujících, loni už 1,6 milionu. ÖBB si objednaly dalších třináct souprav, které nasadí v roce 2022. "Noční vlaky jsou byznys, který má budoucnost," tvrdí mluvčí rakouských drah.
"Pro některé lidi je ale nepohodlné, když cestují v noci v kupé s několika dalšími pasažéry. Zrychlování železnice také paradoxně omezuje možnosti nočních spojů. Například mezi Paříží a Barcelonou už lůžkové vozy nejezdí, protože francouzské TGV vzdálenost překoná za přijatelnou dobu," připomíná Jan Sůra.
Rostoucí zájem o železnici ale vnímají České dráhy. "Boom vlakové dopravy pociťujeme i my, loni jsme přepravili přes 179 milionů zákazníků" uvedla pro HN mluvčí drah Gabriela Novotná.
Omezení nic nezmůžou
Mezi největší aktivisty v odporu k letectví patří kromě Zelených mezinárodní skupina Stay Grounded. Žádá kromě jiného zákaz rozšiřování letišť a budování nových nebo omezení reklamy leteckých společností, podobně jako existuje omezení například pro tabákový průmysl.
Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického úřadu se ale domnívá, že pouhé omezení letecké dopravy nevyřeší vše.
"Letecká doprava je problém, protože roste, a tím rostou i její emise. Doprava jako celek dnes produkuje oproti roku 1970 až dvaapůlkrát více emisí skleníkových plynů. Globálně se ale doprava podílí na těchto emisích jen čtrnácti procenty. Není to málo, ale větší problém spočívá v energetice. Ta se podílí na emisích ze 35 procent. Zemědělství, lesnictví a jiné využívání půdy ze čtyřiadvaceti procent, průmysl z jednadvaceti procent. Zbývajících šest procent připadá na stavebnictví. Je nesmysl využívat leteckou dopravu na malé vzdálenosti, je nesmysl převážet zboží přes půl světa. Když nepoletím na dovolenou, ale budu kupovat jahody a rajčata dovezená v prosinci z Maroka, životnímu prostředí moc nepomohu," řekl Tolasz v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Doprava pro vyvolené
Mimo Evropu je situace jiná. Zatímco Čína za poslední desetiletí vybudovala nejrozsáhlejší síť vysokorychlostních vlaků na světě (téměř 30 tisíc kilometrů tratí), Africe se boom železnice vyhýbá. Výjimkou je Maroko. Loni otevřená vysokorychlostní dráha Al-Boraq spojuje Casablanku s Tangerem na severním pobřeží za dvě hodiny a deset minut. V jihovýchodní Asii letecká doprava stále mohutně roste spolu s počtem letů nízkonákladových společností.
Jak uvádí australské centrum pro létání CAPA, loni bylo k dispozici na letech v tomto regionu 530 milionů míst na palubách letadel, přitom ještě v roce 2008 jen 200 milionů.
Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) přitom uvádí, že letecky cestuje stále velmi malá část lidstva. Jen tři procenta celosvětové populace v roce 2017 sedla do letadla a jen osmnáct procent obyvatel planety vůbec někdy − alespoň jednou v životě − letělo.
Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)