K Alfě mě to táhlo už odmalička, kdy jsem na showroomech obdivoval tehdy fungl nové 156 a 166 s nádhernými motory pod kapotami. Jako první auto jsem si ale koupil Lybru, u které mi tehdy přišlo, že nabízí lepší poměr cena/výkon než 156 a bude vhodnější na moje dojíždění do Prahy po silnicích, jejichž povrch se ideálu opravdu nepřibližuje. Takže až v roce 2017 jsem začal vybírat svoji první Alfu, volba padla na 159 s motorem 2.4 JTDm 20V a automatem Q-Tronic – je to kombinace, která mi k „devítce“ sedí, už dlouhá léta ji máme v rodině ve Fiatu a jsem s ní naprosto spokojený.
Hledání konkrétního auta trvalo docela dlouho, některé jsem rovnou odepsal už podle inzerátu, požadavky jsem taky neměl úplně nejskromnější, takže se tím okruh potenciálně vhodných aut dost zúžil. Trval jsem v první řadě na kombinaci motoru a převodovky, kterou jsem zmiňoval nahoře; samozřejmostí byl co nejlepší stav bez koroze a se zachovalým interiérem; nestočené kilometry; facelift; chtěl jsem také, aby auto mělo funkční DPF. Z výbavy jsem chtěl originální xenony, kožené potahy sedadel, nastavitelný sklon sedáku – protože mám dlouhé nohy a rád podepřená stehna, černé provedení palubní desky, parkovací senzory vzadu (nejlépe i vpředu), dešťový senzor, kvůli vzhledu jsem upřednostňoval kusy s originální navigací, ale to už byl jenom takový příjemný bonus a nikoli nutná podmínka, kvůli které bych dané auto nekoupil. Z důvodu ceny a stavu aut s TI paketem, která byla tehdy na prodej, jsem teda vybíral z druhé nejvyšší výbavy Elegante/Sport.
Nakonec se v prosinci mezi svátky konečně našel šedý sedan ze září 2008 ve výbavě Elegante, čerstvě dovezený ze severní Itálie po dvou majitelích (první měl auto zhruba půl roku, následně mu ho leasingovka zabavila a Alfu koupil druhý o pár let starší než já, který ji vlastnil skoro 9 let). Ceníková cena tou dobou v přepočtu 1 100 000 Kč. Motor jel krásně, převodovka řadila hladce, podvozek pevný a tichý, celkový stav velice zachovalý, kosmetika minimální, lakovaný byl částečně jen pravý zadní blatník, kilometry seděly, auto mělo veškerou požadovanou výbavu (xenony, černá kůže s nastavením sklonu sedáku, park. senzory vpředu i vzadu, navigace, dešť. senzor), obecně to vypadalo, že o auto bylo postaráno, a navíc na něm byly obuté nové nečínské zimní pneu + sada lehce jetých letních pneumatik Goodyear a nedávno dělané rozvody. Na výměnu byly komplet brzdy a termostat, což ale bylo zohledněno v ceně. Všechno vypadalo skoro až podezřele dobře, takže jsem si to ještě radši nechal přes víkend projít hlavou a po zralé úvaze pro Alfu s penězi v pondělí vyrazil. Už první tankování byl příjemný zážitek, kdy se dva kluci od čtyřkového Golfa spolu bavili a jeden říká: „Viděl jsi tu Alfu? Pěkná, co?“. A druhý na to: „To jo, ale taková stojí jiný prachy, kámo.“
Kdyby jen věděli, jak nízko už tou dobou ceny 159 byly…Hned po koupi se tedy udělalo následující: dovozová STK, termostat Gates (nedoporučuji, viz dále), komplet brzdy ATE (ty naopak můžu až na velkou prašnost destiček doporučit), akumulátor Fiamm (do Italského auta italská baterka), aretace vířivých klapek, výměna motorového oleje a všech filtrů.
Během jara 2018 následovala výměna kapaliny v servu (Tutela GI/R), pravého podběhu, desinfekce a doplnění klimatizace.
V létě jsem nasadil stříbrné TI kryty zrcátek, udělal komplet ošetření podvozku a dutin přípravky od Dinitrolu, demontoval a vyčistil světlomety, vrazil do nich nové výbojky od Osramu a lépe svítivé žárovky do dálek.
Na podzim jsem vyhodil měnič na CD, dal nové koberce a plasty do kufru, do přihrádky u spolujezdce jsem vyvedl Yatour s Bluetooth a ozvaly se také žhavicí svíčky (dal jsem Bosch).
V zimě 2018/2019 se dělaly rozvody (sada INA s celokovovým čerpadlem chladicí kapaliny GK), oba drážkované řemeny (Contitech), napínák a vodicí kladka drážkovaného řemene (INA), řemenice na klice (Dayco), měnilo se taky čerpadlo posilovače řízení (originál repas Alfa Romeo), v kompletně vyčištěném sání se zavařily otvory po vířivých klapkách, vyměnil se olej v převodovce a udělal se strojní proplach řízení s novou Tutelou GI/R. Pak mi nějaký dobrák naboural zadek auta a ujel, takže se opravoval zadní nárazník, měnilo víko kufru + levé světlo a rovnou vyřešila kosmetika na dveřích řidiče a malinká promáčklina na pravém zadním blatníku.
Hned začátkem jara 2019 jsem se vydal do Sokolova, kde jsem nechal vypnout EGR a DPF. Na nové 18“ ráfky jsem nechal nazout Pirelli PZero Nero GT.
Pak se na Slovensku objevily na prodej manuálně ovládaná TI sedadla do faceliftu a já si udělal hezký výlet na Oravu včetně nočního zážitku s medvědem
. Vypáral jsem přepážku za zadním opěradlem, sehnal potřebný materiál pro sklápěcí sedačky u Matese, zapojil vyhřívání a když už byla sedadla venku, preventivně jsem vyměnil i lanovody ruční brzdy (origo AR), zadní plato jsem dal černé bez bezpečnostního pásu.Během léta se znovu měnil mot. olej a filtry, proběhla také výměna spodních ramen (TRW), horních ramen (Meyle HD), táhel stabilizátoru (origo AR), všech tlumičů (také origo), prachovek a dorazů, a hlavně výměna pružin za snížené (Eibach ProKit). Na voliči převodovky mi přestala fungovat sekvence, takže Mates dodal funkční. Když si pružiny sedly, nechal jsem seřídit geometrii.
A konečně letos v zimě jsem absolvoval STK, znovu vyměnil termostat (tentokrát Mahle) a na pojistku jsem nechal vyměnit rozbité čelní okno. V Anglii se mi povedlo sehnat krásné sedačky, které jsem tenhle týden namontoval do auta, ale o těch až později.
Takhle ten seznam oprav a úprav vypadá dost hrozivě, a to jsem do něj nepsal různé drobnosti, dost věcí se dělalo preventivně, protože mi 159 vyhovuje natolik, že věřím, že si ji ještě pár let nechám. Do dalších příspěvků snad ještě dnes vložím pár fotek, jak šel čas.
