Alfa Romeo Mi.To (pokec)
http://www.novinky.cz/auto/164800-alfa- ... e-gta.html
nevim jestli tohle tady uz bylo... 180k Mito..
Tady bych potreboval vysvetlit... ma to byt 1.4 Turbo, coz uz ma 155k varianta...
Ted bude ten samej motor produkovat i 180k ? Neni pak lepsi koupit 155, usetrit, a chipnout to ?!...
nevim jestli tohle tady uz bylo... 180k Mito..
Tady bych potreboval vysvetlit... ma to byt 1.4 Turbo, coz uz ma 155k varianta...
Ted bude ten samej motor produkovat i 180k ? Neni pak lepsi koupit 155, usetrit, a chipnout to ?!...

Renault Megane III Grandtour GT220
ex 156 2.0 TS
ex 146 1.4 TS
ex 156 2.0 TS
ex 146 1.4 TS
AUTOCAR 18.03.2009
Alfa Romeo MiTo
Dokáže malá Alfa navázat na slavný model Alfasud?
TESTOVANÝ MODEL 1.4 T Distinctive * Cena 499 000 Kč * Výkon 155 koní * Točivý moment 230 Nm * 0-100 km/h 7,7 s * Spotřeba 9,1 1/100 km * Emise C 0 2 153 g/km * 110-0 km/h 50,7 m * Příčné zrychlení 0,89
Než se Alfa Romeo rozhodla pro jméno MiTo (spojení prvních slabik měst Milán a Turín, kde se tento vůz navrhoval a vyrábí), nesla nová malá Alfa kódové označení Junior. Možná MiTo prosadili lidé z marketingu nebo si Alfa šetří historické jméno. Každopádně Junior dobře definoval to, o čem má MiTo být a čeho chce Alfa dosáhnout.
Tento vůz je totiž prvním opravdovým supermini Alfy Romeo od dob modelu Alfasud. Pozdější typy 33, 145 a 147 byly zaměřeny na trh větších rodinných hatchbacků. A spolu s novým segmentem hledá Alfa i nového zákazníka - mladšího, čerstvého a i přes obecné povědomí o značce Alfa možná méně svázaného s historií.
Krátce řečeno, Alfa chtěla postavit vlastní Mini, i když jakákoli podobnost jmen je čistě náhodná. Pokud Alfa uspěje a MiTo bude stejně úspěšné jako jeho populární britskoněmecký rival, mohlo by na několik dalších let zajistit budoucnost automobilky. K silničnímu testu jsme MiTo dostali v nejsilnější, nejlépe vybavené verzi 1.4 T Distinctive.
Alfa Romeo projevila upřímnost a otevřeně přiznává, že design novinky byl inspirován její vlajkovou lodí 8C Competizione. Ale na tom nem nic špatného. Cílem bylo očividně to, aby majitelé modelu MiTo, i ti se slabšími motory, dostali alespoň něco málo z charakteru supersportu. Jestli vás něco takového láká, nebo jestli se vám líbí tvary tohoto minivozu, považujeme za naprosto subjektivní věc, ale podle našich -» «- zkušeností jde přinejmenším 0 pohledné auto. Reakce lidí byly téměř výhradně pozitivní. Ženám se líbila přední část, mužům zadní. Pokud chcete, můžete MiTo doladit podle svého vkusu různými variantami lemování světel nebo povrchu zrcátek, případně něčím z nabídky samolepek čtyřlístku a italských vlajek - jako na Fiatu 500.
Pod nezaměnitelným designem Alfy tkví platforma Fiatu Punto, vyvinutá ve spolupráci s koncernem General Motors a použitá i u Opelu Corsa.
i když se základní konfigurace se vzpěrami MacPherson vpředu a torzními tyčemi vzadu nezměnila, má MiTo větší rozchod vpředu i vzadu a nastavitelné tlumiče (viz Pod povrchem).
I když Italové nabízejí pět motorů, všechny benzínové modely pohání stejná čtyřválcová čtrnáctistovka o výkonu 79 koní v atmosférické verzi a 120 nebo 155 koní s turbodmychadlem. U dieselů si můžete vybrat i objem, 1.3 má výkon 90 koní a 1.6 nabízí 120 k. Marketingové oddělení zanechalo své stopy i na tom, co Alfa označuje jako systém DNA. Přepínač umožňuje řidiči vybrat si ze tří režimů: Dynamic, Normal a All-weather, přičemž každý má jiné nastavení elektrického posilovače, Uumičů, mapy regulující reakce škrticí klapky, kontroly trakce a u přeplňovaných modelů i plnicího tlaku turba.
INTERIÉR
Úsilí, které Alfa vložila do sladění prostředí v interiéru s přitažlivým designem karoserie, je patrné na první pohled. Dvoudílná palubní deska s kusy karbonové tkaniny se rozhodně nedá označit za nenápadnou, zvláště pokud si vyberete karbon v červené nebo modré barvě namísto černé (u testovaného auta). Rozhodně to ale MiTu dává větší charakter a vypadá to luxusněji, než by mohlo slovní spojem „karbonová tkanina" naznačovat. Zatímco vyobrazené kožené čalounění je za příplatek, kožený volant a řadicí páka jsou u verze Distinctive standardem. Celkově ale interiér působí mírně neuspořádaně a nem tak dobře sladěný jako exteriér - nebo jako kabina Mini. Pozice za volantem se nám docela líbí, ale kazí ji několik malých, ale podstatných chyb. Alfě bychom měli zatleskat za sedadlo, jež řidiči dovoluje sedět opravdu nízko, což je vzácné i u mnoha sportovních aut. Ten pocit, že sedíte uvnitř -» «- auta a ne na něm, rozhodně pomáhá využít sportovní charakter, který Alfa tak ochotně předvádí.
Další dobré zprávy jsou, že si můžete volant přitáhnout až k hrudníku. Ale poté, co už všechno vypadalo tak dobře, vás zklame výškové nastavení volantu, nedovolující sklonit ho dostatečně nízko. Mezi další chybičky patří nešikovně umístěná opěrka nohy a sedadla, jež sice dobře vypadají a jsou pohodlná, ale mohla by nabízet o něco lepší oporu.
Prostoru vzadu není nazbyt (a trochu působí klaustrofobicky), ale s trochou kompromisů se za sebe mohou posadit dva 180 cm vysocí lidé, i když se jim asi nebude chtít cestovat příliš daleko. Nicméně oproti Mini má MiTo v tomto ohledu značný náskok, stejně jako ve velikosti zavazadlového prostoru.
VÝKONY
Než se koncem roku objeví MiTo GTA, zůstává 1.4 turbo o 155 koních nejostřejším nabízeným modelem.
I přes svůj skromný objem netrpí nedostatkem výkonů. V režimu Dynamic s maximálním plnicím tlakem se rozjede na stovku za 7,7 s, což přesně odpovídá hodnotám udávaným Alfou a podle očekávání je to někde mezi Mini Cooperem a Cooperem S. V reálném světě při jízdě po okreskách působí Alfa dokonce o něco rychleji, než by naznačovaly hodnoty výkonu. Turbo má největší zátah mezi 2000 a 4000 ot./min. a MiTo zrychluje, aniž by po řidiči vyžadovalo příliš snahy. Kombinace trojky a čtyřky pokrývá široký rozsah rychlostí od plížení po více než 160 km/h a dovoluje motoru pracovat v nijak frenetickém, ale také ne zbytečně uvolněném tempu. I když vás omezovač zastaví až v 6600 ot./min., nemá příliš smysl točit čtyřválec za 5500 ot./min., kde začínají opadat výkony a na nižší rychlostní stupně začíná motor znít poněkud hrubě.
Aniž by to příliš narušovalo jeho sofistikovanost, zní motor dostatečně šťavnatě. I když jde spíše o drsné nadšení než precizní vyladění. Přepnutím ovladače DNA na Normal přijdete o ostré výkony - zrychlení z 50 na 80 km/h na trojku se zhorší o 0,9 s. Subjektivně se ale rozdíly ještě zvětší úpravou reakce na plyn, takže musíte mít opravdu těžkou nohu, aby se něco začalo dít. Přestože někomu může tato utlumená odezva plynu připadat praktická pro posouvání v hustém provozu, většině z nás přišla zbytečně letargická.
Zvolené převodové poměry sice nabízejí dobrý kompromis mezi zrychlením a kultivovaností, ale řazení nás zklamalo. Těžko izolovat jeden konkrétní problém - dráhy jsou trochu delší, ale není to nic hrozného, řadicí páka padne dobře do ruky a má hladký chod, ale přesto je výsledek poněkud bezduchý a nenabízí téměř žádnou mechanickou interakci nebo radost. Všechny modely, bez ohledu na motor, mají stejné zadní kotouče o průměru 251 mm, ale liší se velikost předních brzd - až po 305mm kotouče testovaného vozu. I když nemáme výhrady vůči citu v pedálu, mohla být brzdná dráha v testech na mokru i na suchu o něco lepší.
JÍZDA A OVLADATELNOST
Dlouhá historie Alfy je svým způsobem požehnání i prokletí. Na jednu stranu přináší nedocenitelné kouzlo značky, na druhou stranu přináší nerealistická očekávání ohledně toho, jak by nová auta měla jezdit. Zvláště to platí o tomto voze, jehož duchovním předchůdcem je Alfasud - auto známé jako průkopník zábavy s pohonem předních kol. Nebylo pro nás žádným překvapením, že MiTo není zdaleka tak fantastické auto pro řidiče, jako byl v roce 1971 model Alfasud, ale za tu dobu se změnily priority a i starý typ měl své problémy. Nepříjemnou pravdou ale zůstává, že po dynamické stránce MiTo nedosahuje ani standardu své třídy, nemluvě o očekáváních, která vkládáme do tak slavné značky, jako je Alfa. Samozřejmě, má i své pozitivní stránky - dobrou přilnavost, ochotu měnit směr a zábavné chování, pokud jste připraveni jít na hranu (viz Na limitu). Ale stejně tak tu jsou i zásadní nedostatky. Zaprvé, špatná kvalita jízdy. I když v tomto případě jde o složitější věc, než kdyby byla jen nepohodlná. Na velkých výmolech vykazuje MiTo relativně -* «- slušnou poddajnost, zvláště v režimu Normal, a také v nastavení Dynamic to není tak špatné. Ale stačí krátká projížďka, abyste objevili skutečný problém - nervózní otřásání, které nemizí v žádné rychlosti. Navíc, když MiTo vypustíte na náročnou silnici, nedokáže se vyrovnat s pohybem zadní nápravy. Zvláště nepříjemně to pocítíte na horizontech, což naznačuje, že problém vězí v nastavení odskoku tlumičů. Druhý problém se ukrývá v řízení, jež je v rozsahu cirka deseti stupňů okolo středové polohy zoufale tupé. Víme, že si na to stěžujeme často, ale tady to považujeme za důležitý detail.
A zvláště u aut s údajně sportovním charakterem na to budeme neustále upozorňovat. Pokud jde o čistou ovladatelnost, MiTo se nám líbí, ale pokud necítíte síly v řízení, stává je zážitek z jízdy mnohem umělejší a méně zábavný. Řízení také trpí dvěma nepodařenými režimy systému DNA: Normal má přirozenější cit, ale je příliš lehký, zatímco v nastavení Dynamic je řízení gumové a vykazuje přílišnou snahu vracet se do středové polohy.
POŘÍZENÍ A PROVOZ
Se základními cenami mnohem nižšími než u konkurenčního Mini je MiTo dobře postavené jako luxusní alternativa k malému hatchbacku.
Podle našich odhadů bude pokles cen u Alfy podobný jako u Mini.
Obě auta jsou v tomto ohledu vynikající a ještě po čtyřech letech si drží polovinu hodnoty, ale nejsme přesvědčení, že si MiTo bude držet hodnotu dlouhodobě. Náklady na pojištění jsou srovnatelné a servisní intervaly jsou příjemných 30 tisíc kilometrů.
V průběhu testu jsme dosáhli průměrné spotřeby 9,1 1/100 km a na cestovní trase jsme se přiblížili k sedmi litrům na sto. To je horší než udávaná spotřeba, ale na hatchback s výkonem 155 koní to není nijak hrozné číslo.
***
LÍBÍ SE NÁM Dravé výkony * Pozice za volantem * Líbivý vzhled * Prostředí v kabině MiTo je první opravdu kompaktní Alfa od konce sedmdesátých let. A i když sejí v průběhu vývoje říkalo Junior (inspirováno modelem 1300 Junior ze série 105), uspořádala Alfa v roce 2007 internetové hlasování.
které mělo najít vhodné jméno pro tento vůz. Na seznamu byly výrazy jako Milo, Mod, Něvo, Fira a Ventura, ale nejpopulárnější byla Furiosa. Nakonec se ale Alfa rozhodla jinak a zvolila jméno MiTo, které na seznamu nebylo vůbec.
O w NEMŮŽEME VYSTÁT Nervózní jízda * Nepřirozené řízení * Tupé řazení Neztrácejte čas hledáním tlačítka, které by vypnulo systém VDC (kontrola trakce a stabiliprotože ho nenajdete. A stačí jediné kolo na mokrém okruhu, abyste zjistili proč. MiTo to
tiž velmi živě reaguje na řízení a téměř netrpí nedotáčivostí. Ale pokud se v zatáčce dotknete brzd nebo mírně uberete plyn, zadní kola se mohou rychle utrhnout. Tohle je fakt stará dobrá
přetáčivost. VDC odvádí při potlačení smyků skvělou práci prostřednictvím individuálního přizace), brzďování jednotlivých kol a přenášení točivého momentu do elektrického posilovače řízení, takže vás nutí natočit volant správným směrem. Ale všechno je to spíše reakce na vzniklou situaci než preventivní zásahy. Na suchu se MiTo chová poslušně. Zadek sice uklouzne, ale jeho
chování je mnohem víc kontrolovatelné a předvídatelné. Díky možnosti řídit auto (v rámci hranic stanovených VDC) plynem a díky skvělé přilnavosti předních kol, které pomáhá systém 02 (přibrzďováním
protáčejícího se kola, aniž by ubral výkon), považujeme MiTo za opravdu zábavné auto pro svižnou jízdu. Bylo by ale mnohem lepší, kdyby dostalo komunikativnější řízení.
Pod povrchem
PRUŽINY A PRUŽINY Kromě hlavních pružin zavěšení dostalo MiTo také další pružiny umístěné přímo na tlumičích. Podle automobilky pracují při expanzi tlumičů a fungují pouze tehdy, když se karoserie výrazně naklání. To znamená, že nemají ovlivňovat kvalitu jízdy za normálních podmínek, ale jejich úkolem je zařídit, aby Alfa při ostřejší jízdě působila jako auto s tvrdším podvozkem. Svým způsobem jde o primitivní formu adaptivního podvozku - měkkého při běžné jízdě a tvrdšího při sportovním zacházení. Tlumiče samotné dostaly to, čemu Alfa Romeo říká Synaptic Damping Control - systém, který elektronicky nastavuje ventil kontrolující průtok kapaliny tlumičem, a tak zesiluje nebo omezuje jeho tlumící účinek. Alfa Romeo MiTo
VERDIKT AUTOCARU * * *
Nedostatky kazí jinak schopný celek.
MiTo má spoustu kladných vlastností, ale také nemálo těch záporných. Jak nám předvedlo Mini, má malé, zábavné auto s ikonickou značkou svoji logiku, S použitím platformy společné pro modely Corsa a Punto a daným výběrem motorů bylo hlavním cílem postavit zajímavé a zábavné auto. K tomu Italové přidali tvary, jež jsou nezaměnitelné pro Alfu Romeo, ale modernější a praktičtější než u jejího hlavního rivala. Ano, v některých ohledech jde opravdu o šarmantní auto pro řidiče a systém DNA považujeme za dobrý pokus, ale raději bychom obětovali možnost nastavovat jednotlivé parametry zajedno pořádné funkční nastavení. Zklamaly nás tlumiče i řízení, které nepracují vyrovnaně a harmonicky s celkem. A větším problémem než to, jak působí samy o sobě, je fakt, že vytvářejí dojem levného auta.
Alfa Romeo MiTo
Dokáže malá Alfa navázat na slavný model Alfasud?
TESTOVANÝ MODEL 1.4 T Distinctive * Cena 499 000 Kč * Výkon 155 koní * Točivý moment 230 Nm * 0-100 km/h 7,7 s * Spotřeba 9,1 1/100 km * Emise C 0 2 153 g/km * 110-0 km/h 50,7 m * Příčné zrychlení 0,89
Než se Alfa Romeo rozhodla pro jméno MiTo (spojení prvních slabik měst Milán a Turín, kde se tento vůz navrhoval a vyrábí), nesla nová malá Alfa kódové označení Junior. Možná MiTo prosadili lidé z marketingu nebo si Alfa šetří historické jméno. Každopádně Junior dobře definoval to, o čem má MiTo být a čeho chce Alfa dosáhnout.
Tento vůz je totiž prvním opravdovým supermini Alfy Romeo od dob modelu Alfasud. Pozdější typy 33, 145 a 147 byly zaměřeny na trh větších rodinných hatchbacků. A spolu s novým segmentem hledá Alfa i nového zákazníka - mladšího, čerstvého a i přes obecné povědomí o značce Alfa možná méně svázaného s historií.
Krátce řečeno, Alfa chtěla postavit vlastní Mini, i když jakákoli podobnost jmen je čistě náhodná. Pokud Alfa uspěje a MiTo bude stejně úspěšné jako jeho populární britskoněmecký rival, mohlo by na několik dalších let zajistit budoucnost automobilky. K silničnímu testu jsme MiTo dostali v nejsilnější, nejlépe vybavené verzi 1.4 T Distinctive.
Alfa Romeo projevila upřímnost a otevřeně přiznává, že design novinky byl inspirován její vlajkovou lodí 8C Competizione. Ale na tom nem nic špatného. Cílem bylo očividně to, aby majitelé modelu MiTo, i ti se slabšími motory, dostali alespoň něco málo z charakteru supersportu. Jestli vás něco takového láká, nebo jestli se vám líbí tvary tohoto minivozu, považujeme za naprosto subjektivní věc, ale podle našich -» «- zkušeností jde přinejmenším 0 pohledné auto. Reakce lidí byly téměř výhradně pozitivní. Ženám se líbila přední část, mužům zadní. Pokud chcete, můžete MiTo doladit podle svého vkusu různými variantami lemování světel nebo povrchu zrcátek, případně něčím z nabídky samolepek čtyřlístku a italských vlajek - jako na Fiatu 500.
Pod nezaměnitelným designem Alfy tkví platforma Fiatu Punto, vyvinutá ve spolupráci s koncernem General Motors a použitá i u Opelu Corsa.
i když se základní konfigurace se vzpěrami MacPherson vpředu a torzními tyčemi vzadu nezměnila, má MiTo větší rozchod vpředu i vzadu a nastavitelné tlumiče (viz Pod povrchem).
I když Italové nabízejí pět motorů, všechny benzínové modely pohání stejná čtyřválcová čtrnáctistovka o výkonu 79 koní v atmosférické verzi a 120 nebo 155 koní s turbodmychadlem. U dieselů si můžete vybrat i objem, 1.3 má výkon 90 koní a 1.6 nabízí 120 k. Marketingové oddělení zanechalo své stopy i na tom, co Alfa označuje jako systém DNA. Přepínač umožňuje řidiči vybrat si ze tří režimů: Dynamic, Normal a All-weather, přičemž každý má jiné nastavení elektrického posilovače, Uumičů, mapy regulující reakce škrticí klapky, kontroly trakce a u přeplňovaných modelů i plnicího tlaku turba.
INTERIÉR
Úsilí, které Alfa vložila do sladění prostředí v interiéru s přitažlivým designem karoserie, je patrné na první pohled. Dvoudílná palubní deska s kusy karbonové tkaniny se rozhodně nedá označit za nenápadnou, zvláště pokud si vyberete karbon v červené nebo modré barvě namísto černé (u testovaného auta). Rozhodně to ale MiTu dává větší charakter a vypadá to luxusněji, než by mohlo slovní spojem „karbonová tkanina" naznačovat. Zatímco vyobrazené kožené čalounění je za příplatek, kožený volant a řadicí páka jsou u verze Distinctive standardem. Celkově ale interiér působí mírně neuspořádaně a nem tak dobře sladěný jako exteriér - nebo jako kabina Mini. Pozice za volantem se nám docela líbí, ale kazí ji několik malých, ale podstatných chyb. Alfě bychom měli zatleskat za sedadlo, jež řidiči dovoluje sedět opravdu nízko, což je vzácné i u mnoha sportovních aut. Ten pocit, že sedíte uvnitř -» «- auta a ne na něm, rozhodně pomáhá využít sportovní charakter, který Alfa tak ochotně předvádí.
Další dobré zprávy jsou, že si můžete volant přitáhnout až k hrudníku. Ale poté, co už všechno vypadalo tak dobře, vás zklame výškové nastavení volantu, nedovolující sklonit ho dostatečně nízko. Mezi další chybičky patří nešikovně umístěná opěrka nohy a sedadla, jež sice dobře vypadají a jsou pohodlná, ale mohla by nabízet o něco lepší oporu.
Prostoru vzadu není nazbyt (a trochu působí klaustrofobicky), ale s trochou kompromisů se za sebe mohou posadit dva 180 cm vysocí lidé, i když se jim asi nebude chtít cestovat příliš daleko. Nicméně oproti Mini má MiTo v tomto ohledu značný náskok, stejně jako ve velikosti zavazadlového prostoru.
VÝKONY
Než se koncem roku objeví MiTo GTA, zůstává 1.4 turbo o 155 koních nejostřejším nabízeným modelem.
I přes svůj skromný objem netrpí nedostatkem výkonů. V režimu Dynamic s maximálním plnicím tlakem se rozjede na stovku za 7,7 s, což přesně odpovídá hodnotám udávaným Alfou a podle očekávání je to někde mezi Mini Cooperem a Cooperem S. V reálném světě při jízdě po okreskách působí Alfa dokonce o něco rychleji, než by naznačovaly hodnoty výkonu. Turbo má největší zátah mezi 2000 a 4000 ot./min. a MiTo zrychluje, aniž by po řidiči vyžadovalo příliš snahy. Kombinace trojky a čtyřky pokrývá široký rozsah rychlostí od plížení po více než 160 km/h a dovoluje motoru pracovat v nijak frenetickém, ale také ne zbytečně uvolněném tempu. I když vás omezovač zastaví až v 6600 ot./min., nemá příliš smysl točit čtyřválec za 5500 ot./min., kde začínají opadat výkony a na nižší rychlostní stupně začíná motor znít poněkud hrubě.
Aniž by to příliš narušovalo jeho sofistikovanost, zní motor dostatečně šťavnatě. I když jde spíše o drsné nadšení než precizní vyladění. Přepnutím ovladače DNA na Normal přijdete o ostré výkony - zrychlení z 50 na 80 km/h na trojku se zhorší o 0,9 s. Subjektivně se ale rozdíly ještě zvětší úpravou reakce na plyn, takže musíte mít opravdu těžkou nohu, aby se něco začalo dít. Přestože někomu může tato utlumená odezva plynu připadat praktická pro posouvání v hustém provozu, většině z nás přišla zbytečně letargická.
Zvolené převodové poměry sice nabízejí dobrý kompromis mezi zrychlením a kultivovaností, ale řazení nás zklamalo. Těžko izolovat jeden konkrétní problém - dráhy jsou trochu delší, ale není to nic hrozného, řadicí páka padne dobře do ruky a má hladký chod, ale přesto je výsledek poněkud bezduchý a nenabízí téměř žádnou mechanickou interakci nebo radost. Všechny modely, bez ohledu na motor, mají stejné zadní kotouče o průměru 251 mm, ale liší se velikost předních brzd - až po 305mm kotouče testovaného vozu. I když nemáme výhrady vůči citu v pedálu, mohla být brzdná dráha v testech na mokru i na suchu o něco lepší.
JÍZDA A OVLADATELNOST
Dlouhá historie Alfy je svým způsobem požehnání i prokletí. Na jednu stranu přináší nedocenitelné kouzlo značky, na druhou stranu přináší nerealistická očekávání ohledně toho, jak by nová auta měla jezdit. Zvláště to platí o tomto voze, jehož duchovním předchůdcem je Alfasud - auto známé jako průkopník zábavy s pohonem předních kol. Nebylo pro nás žádným překvapením, že MiTo není zdaleka tak fantastické auto pro řidiče, jako byl v roce 1971 model Alfasud, ale za tu dobu se změnily priority a i starý typ měl své problémy. Nepříjemnou pravdou ale zůstává, že po dynamické stránce MiTo nedosahuje ani standardu své třídy, nemluvě o očekáváních, která vkládáme do tak slavné značky, jako je Alfa. Samozřejmě, má i své pozitivní stránky - dobrou přilnavost, ochotu měnit směr a zábavné chování, pokud jste připraveni jít na hranu (viz Na limitu). Ale stejně tak tu jsou i zásadní nedostatky. Zaprvé, špatná kvalita jízdy. I když v tomto případě jde o složitější věc, než kdyby byla jen nepohodlná. Na velkých výmolech vykazuje MiTo relativně -* «- slušnou poddajnost, zvláště v režimu Normal, a také v nastavení Dynamic to není tak špatné. Ale stačí krátká projížďka, abyste objevili skutečný problém - nervózní otřásání, které nemizí v žádné rychlosti. Navíc, když MiTo vypustíte na náročnou silnici, nedokáže se vyrovnat s pohybem zadní nápravy. Zvláště nepříjemně to pocítíte na horizontech, což naznačuje, že problém vězí v nastavení odskoku tlumičů. Druhý problém se ukrývá v řízení, jež je v rozsahu cirka deseti stupňů okolo středové polohy zoufale tupé. Víme, že si na to stěžujeme často, ale tady to považujeme za důležitý detail.
A zvláště u aut s údajně sportovním charakterem na to budeme neustále upozorňovat. Pokud jde o čistou ovladatelnost, MiTo se nám líbí, ale pokud necítíte síly v řízení, stává je zážitek z jízdy mnohem umělejší a méně zábavný. Řízení také trpí dvěma nepodařenými režimy systému DNA: Normal má přirozenější cit, ale je příliš lehký, zatímco v nastavení Dynamic je řízení gumové a vykazuje přílišnou snahu vracet se do středové polohy.
POŘÍZENÍ A PROVOZ
Se základními cenami mnohem nižšími než u konkurenčního Mini je MiTo dobře postavené jako luxusní alternativa k malému hatchbacku.
Podle našich odhadů bude pokles cen u Alfy podobný jako u Mini.
Obě auta jsou v tomto ohledu vynikající a ještě po čtyřech letech si drží polovinu hodnoty, ale nejsme přesvědčení, že si MiTo bude držet hodnotu dlouhodobě. Náklady na pojištění jsou srovnatelné a servisní intervaly jsou příjemných 30 tisíc kilometrů.
V průběhu testu jsme dosáhli průměrné spotřeby 9,1 1/100 km a na cestovní trase jsme se přiblížili k sedmi litrům na sto. To je horší než udávaná spotřeba, ale na hatchback s výkonem 155 koní to není nijak hrozné číslo.
***
LÍBÍ SE NÁM Dravé výkony * Pozice za volantem * Líbivý vzhled * Prostředí v kabině MiTo je první opravdu kompaktní Alfa od konce sedmdesátých let. A i když sejí v průběhu vývoje říkalo Junior (inspirováno modelem 1300 Junior ze série 105), uspořádala Alfa v roce 2007 internetové hlasování.
které mělo najít vhodné jméno pro tento vůz. Na seznamu byly výrazy jako Milo, Mod, Něvo, Fira a Ventura, ale nejpopulárnější byla Furiosa. Nakonec se ale Alfa rozhodla jinak a zvolila jméno MiTo, které na seznamu nebylo vůbec.
O w NEMŮŽEME VYSTÁT Nervózní jízda * Nepřirozené řízení * Tupé řazení Neztrácejte čas hledáním tlačítka, které by vypnulo systém VDC (kontrola trakce a stabiliprotože ho nenajdete. A stačí jediné kolo na mokrém okruhu, abyste zjistili proč. MiTo to
tiž velmi živě reaguje na řízení a téměř netrpí nedotáčivostí. Ale pokud se v zatáčce dotknete brzd nebo mírně uberete plyn, zadní kola se mohou rychle utrhnout. Tohle je fakt stará dobrá
přetáčivost. VDC odvádí při potlačení smyků skvělou práci prostřednictvím individuálního přizace), brzďování jednotlivých kol a přenášení točivého momentu do elektrického posilovače řízení, takže vás nutí natočit volant správným směrem. Ale všechno je to spíše reakce na vzniklou situaci než preventivní zásahy. Na suchu se MiTo chová poslušně. Zadek sice uklouzne, ale jeho
chování je mnohem víc kontrolovatelné a předvídatelné. Díky možnosti řídit auto (v rámci hranic stanovených VDC) plynem a díky skvělé přilnavosti předních kol, které pomáhá systém 02 (přibrzďováním
protáčejícího se kola, aniž by ubral výkon), považujeme MiTo za opravdu zábavné auto pro svižnou jízdu. Bylo by ale mnohem lepší, kdyby dostalo komunikativnější řízení.
Pod povrchem
PRUŽINY A PRUŽINY Kromě hlavních pružin zavěšení dostalo MiTo také další pružiny umístěné přímo na tlumičích. Podle automobilky pracují při expanzi tlumičů a fungují pouze tehdy, když se karoserie výrazně naklání. To znamená, že nemají ovlivňovat kvalitu jízdy za normálních podmínek, ale jejich úkolem je zařídit, aby Alfa při ostřejší jízdě působila jako auto s tvrdším podvozkem. Svým způsobem jde o primitivní formu adaptivního podvozku - měkkého při běžné jízdě a tvrdšího při sportovním zacházení. Tlumiče samotné dostaly to, čemu Alfa Romeo říká Synaptic Damping Control - systém, který elektronicky nastavuje ventil kontrolující průtok kapaliny tlumičem, a tak zesiluje nebo omezuje jeho tlumící účinek. Alfa Romeo MiTo
VERDIKT AUTOCARU * * *
Nedostatky kazí jinak schopný celek.
MiTo má spoustu kladných vlastností, ale také nemálo těch záporných. Jak nám předvedlo Mini, má malé, zábavné auto s ikonickou značkou svoji logiku, S použitím platformy společné pro modely Corsa a Punto a daným výběrem motorů bylo hlavním cílem postavit zajímavé a zábavné auto. K tomu Italové přidali tvary, jež jsou nezaměnitelné pro Alfu Romeo, ale modernější a praktičtější než u jejího hlavního rivala. Ano, v některých ohledech jde opravdu o šarmantní auto pro řidiče a systém DNA považujeme za dobrý pokus, ale raději bychom obětovali možnost nastavovat jednotlivé parametry zajedno pořádné funkční nastavení. Zklamaly nás tlumiče i řízení, které nepracují vyrovnaně a harmonicky s celkem. A větším problémem než to, jak působí samy o sobě, je fakt, že vytvářejí dojem levného auta.
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
Radim:
Jinak poměrně hutný testík, asi jsme všichni tak nějak čekali, že Fiaťácké řízení a primitivní zadní náprava celek podstatně ovlivní....
Ale zas že by auto bylo "pod průměrem třídy", no nevím, Corsu to snad ještě vyklepne, ne?
Je docela smutné, že AR147 měla špičkové řízení a podvozek a chyběl jí (kromě GTA) někaký opravdu dobrý benzínový motor (ne že by TS byly špatné, ale s T-jetem se fakt srovnat nedají) no a MiTo je na tom zdá se přesně naopak.....

Jinak poměrně hutný testík, asi jsme všichni tak nějak čekali, že Fiaťácké řízení a primitivní zadní náprava celek podstatně ovlivní....
Ale zas že by auto bylo "pod průměrem třídy", no nevím, Corsu to snad ještě vyklepne, ne?


Je docela smutné, že AR147 měla špičkové řízení a podvozek a chyběl jí (kromě GTA) někaký opravdu dobrý benzínový motor (ne že by TS byly špatné, ale s T-jetem se fakt srovnat nedají) no a MiTo je na tom zdá se přesně naopak.....
Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
v TOP 5 Autocaru posadili MiTo na pátý místo. Mini je třetí, vyhrál to Clio Cup. Dlužno dodat, že na 4tým fleku je klon Mita,Punto Abarth.
já se moc vyjadřovat nemůžu, v tom Mitu jsem ještě nejel. náprava se v tomhle segmentu ještě dá odpustit, ale to řízení je problém. jenže všichni šetří a lepší to nebude. Marchionneho filosofie je nasdílet platformu a co nejvíc dílů, a jen to obléci do top kabátku. ekonomicky OK, z hlediska řidiče a fandy katastrofa.
já se moc vyjadřovat nemůžu, v tom Mitu jsem ještě nejel. náprava se v tomhle segmentu ještě dá odpustit, ale to řízení je problém. jenže všichni šetří a lepší to nebude. Marchionneho filosofie je nasdílet platformu a co nejvíc dílů, a jen to obléci do top kabátku. ekonomicky OK, z hlediska řidiče a fandy katastrofa.
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
A to druhé auto je teda co? Corsa OPC?
Jinak zas chápu, že třeba GP Abarth je lepší než Mito Distinctive - vždyť to je taky už odladěná varianta.... Stejně tak Clio Cup je už prostě vyloženě sportovně naladěné auto....
MiTo by v civilní verzi mělo plnit roli malého auta se sportovním šmrncem, nikdo od jeho sériové verze nemůže čekat, že si podá ostré Mini (se kterým se údajně po městě téměř nedá jezdit kvůli neskutečně nepohodlnému podvozku....).
Prej má být i nějaké Mito Veloce - 1.4T 180k, tak to už snad bude i nějak odladěné a lepší (ikdyž prostě na tom jednoduchém základu nelze čekat zázraky).
Jinak zas chápu, že třeba GP Abarth je lepší než Mito Distinctive - vždyť to je taky už odladěná varianta.... Stejně tak Clio Cup je už prostě vyloženě sportovně naladěné auto....
MiTo by v civilní verzi mělo plnit roli malého auta se sportovním šmrncem, nikdo od jeho sériové verze nemůže čekat, že si podá ostré Mini (se kterým se údajně po městě téměř nedá jezdit kvůli neskutečně nepohodlnému podvozku....).
Prej má být i nějaké Mito Veloce - 1.4T 180k, tak to už snad bude i nějak odladěné a lepší (ikdyž prostě na tom jednoduchém základu nelze čekat zázraky).
Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
Auto TIP 20.03.2009
Mládí vpřed!
ALFA ROMEO MITO 1.4 TB 16V VS. OPEL CORSA GSI VS. GRANDE PUNTO ABARTH
Tihle tři atleti sporých postav ale silného srdce pokoří i leckteré výkonné sedany a zatáčky řežou jak motorovou pilou. Nejen na Hockenheimringu si s nimi parádně užijete!
Na uzavřeném okruhu bývají k vidění neuvěřitelné souboje. Neplánovaným prologem k testu se stala honička redakčního „bavoráku“ s Alfou Romeo Mito. Výkonný sedan nechtěl ustoupit ani o píď, ale přeplňovaný italský střízlík začal sice pomalu, leč nezadržitelně vystrkovat svoji příď před masku s modrobílým logem a nakonec triumfálně zvítězil. Nemá žádnou úctu k celebritám a prověřeným hodnotám, o vítězství bojuje do posledního metru!
„Nadupané“ mito zdaleka není první ostrý kompakt, za guru této oblíbené kategorie platí Volkswagen Golf GTI. Kromě dvou italských krásek je proto v trojtestu zastoupen také německý reprezentant - Opel Corsa GSi čtvrté generace. Trojice používá shodnou podvozkovou platformu, němka ji získala v době „námluv“ mezi GM a Fiatem.
Na rozdíl od alfy a abarthu sází opel na větší kubaturu turbomotoru. Corsa se přesto vzmůže pouze na 110 kilowattů a jižanské „čtrnáctistovky“ overboostem papírově smažou i zanedbatelný odstup v točivém momentu.
Cuore Sportivo 1.4 T z regálu koncernu Fiat naleznete v abarthu i alfě. Pohledné mito svojí vizáží jasně odkazuje na prestižní kupé 8C Competizione. Grande Punto i Corsa působí civilněji, vždyť se jedná o deriváty masově vyráběných „lidových“ automobilů. Na abarthu rozhodně nepřehlédnete inpirativní barvu laku, nazvanou Rosso Velocitá * („Rychlá rudá“), dále rozšířené podběhy a prahy, zadní spoiler a dvoubarevná 17palcová kola. Zato Opel svoji corsu přepepřil, rozpaky budí hlavně spoiler z OPC.
Zatímco se testovací jezdci kochali, technici na střechy umístili jednotky GPS, umožňující precizní měření rychlosti. Přesnost je vzhledem k vyrovnanému výkonu i hmotnosti tří aut zcela na místě, zdá se, že se tu bude bojovat o setinky vteřin. Nejdříve zaklekli do bloků alfa s abarthem. Výsledek - pat. Turbodmychadlo zabírá dost pozdě, k dosažení maxima 201 N.m musíte klikový hřídel roztočit až na 5000/min, do 2000 se totiž neděje nic a ve třech tisících pramálo. Od dlouhozdvihového motoru bychom čekali opak. Pomůže stisknutí tlačítka Sport Boost v abarthu, případně dynamický režim mita (Alfa D. N. A.). Ve 3000/min se pak dočkáte bonusu 29 N.m, od 2000/min obě italky popohnané turbodůtkami táhnou jak o život. Z klidu na 100 km/h jsou o půl sekundy dříve, na šestku se z 80 na 120 km/h vyhoupnou o 3 s rychleji.
Podobné elektronické pobídky v corse nenajdete. Motor sice nemůže nabídnout ohromující absolutní hodnoty sledovaných veličin, zato táhne plynule a bez nežádoucího turboefektu. Nezapře o 200 cm3 větší zdvihový objem. Navzdory hmotnostnímu handicapu tak GSi jako první pokoří stovku a ve 160 km/h na soupeře čeká dlouhé dvě sekundy! Radost z akcelerace ovšem kalí nepřesné řazení s podivně hranatou hlavicí. Krátké dráhy tedy nejsou vše. V zatáčkách se navíc projeví nedotáčivost corsy a potíže se škubavým přenosem točivého momentu na kola. Ani ESP nedokáže zázraky.
Tvrdá sportovní sedadla s nepřiměřeně vysokou polohou řidiče pevně sevřou, jeho ruce však prostřednictvím rázů ve volantu pocítí každou nerovnost silničního povrchu, stejně jako přibrzďování předních kol ESP.
Harmoničtěji působí abarth, nadchne zvláště optimální nastavení elektronické stabilizace a kontroly trakce. „Utažené“ zatáčky zvládnete bez nadměrné práce s pedály plynu a brzdy. Ze zdvojené koncovky výfuku se přitom line sonorní melodie. Jenže řízení abarthu se chová s nevyzpytatelností chameleona. Do 10 km/h je vyloženě přeposilované, pak skokově ubere. Ve městě jsou tyto neustálé změny docela únavné. Na okruhu si však řidiči pochvalovali lehké a průměrně přímé, byť trochu nepřirozeně působící řízení. Jeho další citelné ztuhnutí se dostaví při aktivaci overboostu. Vcelku zdařile tvarovaná sedadla abarthu by mohla nabídnout lepší podepření páteře v kříži.
Alfa se s takřka shodnou technikou v mnohém popasovala zdařileji, řízení je příjemnější i po „vyztužení“ režimem Dynamic. Přední kola nemají s přenosem točivého momentu žádný problém na rovině ani v zatáčce, na rozdíl od abarthu ale mito nabízí houpavější odpružení a subjektivně tak snižuje sportovní zážitky.
Na okruhu v bádenském Hockenheimu si jako nejsportovnější automobil na trati vydobyla ostruhy Alfa Romeo Mito. Má nejostřejší ESP a nejlépe se vyrovná s měnícím se zatížením kol v šikaně. Boduje též vyváženým řízením a účinnými brzdami. Nastavení zadní nápravy se však zdálo příliš měkké, takže se karoserie více naklání. Příliš aktivní kontrola trakce ASR v dynamickém módu zabránila stlačení času na kolo pod 1:27,18 min. Kola se buď nesměla ani o chlup protočit, nebo se (po vypnutí ASR) jízdní vlastnosti zhoršily.
Corsa se razantně odpíchla od startu a s hvízdajícími pneumatikami vjela do první zatáčky. Pozitiva jako vypínatelné ESP a zdařilé brzdy nevyváží nadměrné odlehčení zádi při intenzivním brzdění před šikanou. Řízení je tak třeba věnovat maximální pozornost. Ke všemu se zdá přeposilované a postrádá zpětnou vaz* bu. Ale i když se posádka při vystupování ošívala, GPS prokázalo, že corsa zvládla kolo o sekundu rychleji než mito!
Překoná ji ohnivě rudý abarth? Dokázal to s takřka sekundovým náskokem. Jízdní vlastnosti upraveného grande punta se v zásadě neliší od mita, ale tužší nastavení podvozku amožnost vyřadit ESP umožňují dosažení podstatně lepších výsledků. Kritický bod představuje indiferentní řízení, vyžadující neustálé korekce.
V českých podmínkách nelze provést precizní porovnání cenových nabídek, protože abarth u nás zatím není oficiálně zastoupen a individuální dovozci operují na smluvní bázi. V Německu abarth reprezentuje zlatý střed, o rozsahu základní i příplatkové výbavy všech tří soupeřů vypovídá přiložená tabulka.
Vítězný italský škorpion nabízí lákavý poměr mezi přijatelnou cenou a velmi kvalitními jízdními vlastnostmi. Druhé místo obsadila corsa a poslední dojelo mito.
ZÁVĚR
1. GRANDE PUNTO ABARTH
* Škorpion vás spolehlivě uštkne, jeho vybroušený podvozek se sportovním nastavením ESP, účinnými brzdami, výbornými sedadly a nejlepším poměrem cena/výkon právěm vítězí. Zklamání přináší snad jen nezdařené řízení.
2. OPEL CORSA GSI
* V disciplíně zrychlení je sice premiantem, ale koňské síly sebou v pomyslných postrojích převodovky a podvozku corsy příliš škubou. Podvozek, trakce ani sedadla nedosahují kvalit abarthu, cena je spíše vyšší, byť výbavu má bohatou.
3. ALFA ROMEO MITO 1.4 TB 16V
* Krásná alfa romeo až třetí? Na okruhu byla totiž nejpomalejší, její podvozek by mohl být tužší, líbil by se liberálnější, ne tak úzkostlivě zasahující elektronický stabilizační systém. Na běžných silnicích by se ale v hodnocení vyrovnala soupeřům.
Mládí vpřed!
ALFA ROMEO MITO 1.4 TB 16V VS. OPEL CORSA GSI VS. GRANDE PUNTO ABARTH
Tihle tři atleti sporých postav ale silného srdce pokoří i leckteré výkonné sedany a zatáčky řežou jak motorovou pilou. Nejen na Hockenheimringu si s nimi parádně užijete!
Na uzavřeném okruhu bývají k vidění neuvěřitelné souboje. Neplánovaným prologem k testu se stala honička redakčního „bavoráku“ s Alfou Romeo Mito. Výkonný sedan nechtěl ustoupit ani o píď, ale přeplňovaný italský střízlík začal sice pomalu, leč nezadržitelně vystrkovat svoji příď před masku s modrobílým logem a nakonec triumfálně zvítězil. Nemá žádnou úctu k celebritám a prověřeným hodnotám, o vítězství bojuje do posledního metru!
„Nadupané“ mito zdaleka není první ostrý kompakt, za guru této oblíbené kategorie platí Volkswagen Golf GTI. Kromě dvou italských krásek je proto v trojtestu zastoupen také německý reprezentant - Opel Corsa GSi čtvrté generace. Trojice používá shodnou podvozkovou platformu, němka ji získala v době „námluv“ mezi GM a Fiatem.
Na rozdíl od alfy a abarthu sází opel na větší kubaturu turbomotoru. Corsa se přesto vzmůže pouze na 110 kilowattů a jižanské „čtrnáctistovky“ overboostem papírově smažou i zanedbatelný odstup v točivém momentu.
Cuore Sportivo 1.4 T z regálu koncernu Fiat naleznete v abarthu i alfě. Pohledné mito svojí vizáží jasně odkazuje na prestižní kupé 8C Competizione. Grande Punto i Corsa působí civilněji, vždyť se jedná o deriváty masově vyráběných „lidových“ automobilů. Na abarthu rozhodně nepřehlédnete inpirativní barvu laku, nazvanou Rosso Velocitá * („Rychlá rudá“), dále rozšířené podběhy a prahy, zadní spoiler a dvoubarevná 17palcová kola. Zato Opel svoji corsu přepepřil, rozpaky budí hlavně spoiler z OPC.
Zatímco se testovací jezdci kochali, technici na střechy umístili jednotky GPS, umožňující precizní měření rychlosti. Přesnost je vzhledem k vyrovnanému výkonu i hmotnosti tří aut zcela na místě, zdá se, že se tu bude bojovat o setinky vteřin. Nejdříve zaklekli do bloků alfa s abarthem. Výsledek - pat. Turbodmychadlo zabírá dost pozdě, k dosažení maxima 201 N.m musíte klikový hřídel roztočit až na 5000/min, do 2000 se totiž neděje nic a ve třech tisících pramálo. Od dlouhozdvihového motoru bychom čekali opak. Pomůže stisknutí tlačítka Sport Boost v abarthu, případně dynamický režim mita (Alfa D. N. A.). Ve 3000/min se pak dočkáte bonusu 29 N.m, od 2000/min obě italky popohnané turbodůtkami táhnou jak o život. Z klidu na 100 km/h jsou o půl sekundy dříve, na šestku se z 80 na 120 km/h vyhoupnou o 3 s rychleji.
Podobné elektronické pobídky v corse nenajdete. Motor sice nemůže nabídnout ohromující absolutní hodnoty sledovaných veličin, zato táhne plynule a bez nežádoucího turboefektu. Nezapře o 200 cm3 větší zdvihový objem. Navzdory hmotnostnímu handicapu tak GSi jako první pokoří stovku a ve 160 km/h na soupeře čeká dlouhé dvě sekundy! Radost z akcelerace ovšem kalí nepřesné řazení s podivně hranatou hlavicí. Krátké dráhy tedy nejsou vše. V zatáčkách se navíc projeví nedotáčivost corsy a potíže se škubavým přenosem točivého momentu na kola. Ani ESP nedokáže zázraky.
Tvrdá sportovní sedadla s nepřiměřeně vysokou polohou řidiče pevně sevřou, jeho ruce však prostřednictvím rázů ve volantu pocítí každou nerovnost silničního povrchu, stejně jako přibrzďování předních kol ESP.
Harmoničtěji působí abarth, nadchne zvláště optimální nastavení elektronické stabilizace a kontroly trakce. „Utažené“ zatáčky zvládnete bez nadměrné práce s pedály plynu a brzdy. Ze zdvojené koncovky výfuku se přitom line sonorní melodie. Jenže řízení abarthu se chová s nevyzpytatelností chameleona. Do 10 km/h je vyloženě přeposilované, pak skokově ubere. Ve městě jsou tyto neustálé změny docela únavné. Na okruhu si však řidiči pochvalovali lehké a průměrně přímé, byť trochu nepřirozeně působící řízení. Jeho další citelné ztuhnutí se dostaví při aktivaci overboostu. Vcelku zdařile tvarovaná sedadla abarthu by mohla nabídnout lepší podepření páteře v kříži.
Alfa se s takřka shodnou technikou v mnohém popasovala zdařileji, řízení je příjemnější i po „vyztužení“ režimem Dynamic. Přední kola nemají s přenosem točivého momentu žádný problém na rovině ani v zatáčce, na rozdíl od abarthu ale mito nabízí houpavější odpružení a subjektivně tak snižuje sportovní zážitky.
Na okruhu v bádenském Hockenheimu si jako nejsportovnější automobil na trati vydobyla ostruhy Alfa Romeo Mito. Má nejostřejší ESP a nejlépe se vyrovná s měnícím se zatížením kol v šikaně. Boduje též vyváženým řízením a účinnými brzdami. Nastavení zadní nápravy se však zdálo příliš měkké, takže se karoserie více naklání. Příliš aktivní kontrola trakce ASR v dynamickém módu zabránila stlačení času na kolo pod 1:27,18 min. Kola se buď nesměla ani o chlup protočit, nebo se (po vypnutí ASR) jízdní vlastnosti zhoršily.
Corsa se razantně odpíchla od startu a s hvízdajícími pneumatikami vjela do první zatáčky. Pozitiva jako vypínatelné ESP a zdařilé brzdy nevyváží nadměrné odlehčení zádi při intenzivním brzdění před šikanou. Řízení je tak třeba věnovat maximální pozornost. Ke všemu se zdá přeposilované a postrádá zpětnou vaz* bu. Ale i když se posádka při vystupování ošívala, GPS prokázalo, že corsa zvládla kolo o sekundu rychleji než mito!
Překoná ji ohnivě rudý abarth? Dokázal to s takřka sekundovým náskokem. Jízdní vlastnosti upraveného grande punta se v zásadě neliší od mita, ale tužší nastavení podvozku amožnost vyřadit ESP umožňují dosažení podstatně lepších výsledků. Kritický bod představuje indiferentní řízení, vyžadující neustálé korekce.
V českých podmínkách nelze provést precizní porovnání cenových nabídek, protože abarth u nás zatím není oficiálně zastoupen a individuální dovozci operují na smluvní bázi. V Německu abarth reprezentuje zlatý střed, o rozsahu základní i příplatkové výbavy všech tří soupeřů vypovídá přiložená tabulka.
Vítězný italský škorpion nabízí lákavý poměr mezi přijatelnou cenou a velmi kvalitními jízdními vlastnostmi. Druhé místo obsadila corsa a poslední dojelo mito.
ZÁVĚR
1. GRANDE PUNTO ABARTH
* Škorpion vás spolehlivě uštkne, jeho vybroušený podvozek se sportovním nastavením ESP, účinnými brzdami, výbornými sedadly a nejlepším poměrem cena/výkon právěm vítězí. Zklamání přináší snad jen nezdařené řízení.
2. OPEL CORSA GSI
* V disciplíně zrychlení je sice premiantem, ale koňské síly sebou v pomyslných postrojích převodovky a podvozku corsy příliš škubou. Podvozek, trakce ani sedadla nedosahují kvalit abarthu, cena je spíše vyšší, byť výbavu má bohatou.
3. ALFA ROMEO MITO 1.4 TB 16V
* Krásná alfa romeo až třetí? Na okruhu byla totiž nejpomalejší, její podvozek by mohl být tužší, líbil by se liberálnější, ne tak úzkostlivě zasahující elektronický stabilizační systém. Na běžných silnicích by se ale v hodnocení vyrovnala soupeřům.
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
a ještě poslední
Steve Cropley
AUTOCAR 07.01.2009
Připijme novému roku! V r. 2008 nás potkalo dost protivností, ale v příštích měsících nás čeká spousta zajímavých věcí.
Najednou ve světě aut patří vše do dávné minulosti. Tak rozsáhlé a šokující změny proběhly během posledních týdnů na trzích, v poptávce, modelových cyklech i u aut samotných, že co se zdálo důležité před půl rokem, nyní přecházíme s pousmáním. Důležitá je jen budoucnost a ani ti, kteří by ji měli vytvářet, nemají o dalším vývoji páru. A proto jsme na počátku roku 2009 přišli s trochou kreativního doufání.
A počali jsme proces, jenž logicky vedl k následujícímu seznamu jménem „Devět věcí, které bych si nejvíc přál vidět v roce 2009".
1 Konec obviňování těch, kdo kupují auta Zlovolný, špatně informovaný spolek agitátorů, zákonodárců, médií, kazatelů, učitelů a přikyvovačů přesvědčil potenciální zákazníky, že dnes je zakoupení jakéhokoli auta zlá věc. Nové auto je zlé. Nové velké auto ještě horší. Jak Amerika znovu zjišťuje, automobilový průmysl a jeho široká síť dodavatelů je světově největším odvětvím výrobního průmyslu, stejně jako pohonným ústrojím nemalého technického pokroku. To znamená, že nepřijde žádné ozdravení hospodářství, dokud se neozdraví odvětví automobilové. A to se může stát jen tehdy, když budeme kupovat auta tak, jak jsme to dělávali.
2 Stabilitu velké trojce GM, Chrysler a Ford ztrácely půdu pod nohama od počátku 90. let. Generálové po boji říkají, že prasknutí bubliny prodejů amerických kolosů předvídali už dávno. Možná ano, ale pravdou je, že velká trojka spustila spirálu své nízké konkurenceschopnosti před více než padesáti lety ušlechtilým rozhodnutím postarat se o své zaměstnance a jejich rodiny v době důchodu. Tato rozhodnutí zdecimovala jejich schopnost konkurovat na straně nákladů Toyotě, Nissanu, Hondě a ostatním, kteří mezitím vyráběli lepší výrobky a plenili americký trh dle libosti.
Nyní dosáhli v Detroitu na dno a ať se vývoj vydá tou či onou cestou, brzy u těchto společností uvidíme nové finanční struktury. Už to by je mělo z dlouhodobého hlediska zefektivnit.
3 Výrobci at nejsou tak zabednění Ani v době, kdy se proti nim otáčí světové mínění, se výrobci nedokážou odtrhnout od svého zavedeného pohledu na vlajkovou loď - tlustý, žíznivý, drahý, přemotorovaný dinosaurus. Jistě, několika z nás se bude vždycky líbit vůz jako Mercedes SL 65 Black Series. A opravdu jen několik z nás si ho bude moci dovolit. Ale aby mohli výrobci pokračovat v dělání takových aut, budou je muset přestat předkládat jako konec jakéhosi logického vývoje, jako třešeň na dortu. Vlajková lod zítřka musí být účelná, pokroková a střídmá.
4 Změny v motorsportu Každý kromě závodníků samotných je otráven ze závodů stejných strojů. Přesto tento princip proniká všude. A kymácí se i vrchol. Omezení v Fl tlačí na připodobnění jednotlivých konstrukcí aut více a více k sobě. Společné motory? Třeba Hondě se takový nápad asi moc nezdál. Co to vzít od podlahy?
Co kdyby se omezilo množství paliva? Každý tým o dvou vozech by dostal 500 litrů paliva a snaž se. Vyhraj grand prix o padesáti kolech v autě, jakém chceš, které to ujede co nejrychleji. Pak by auta schopná jezdit rychle v zatáčkách závodila s těmi, která jsou rychlejší na rovinkách, i s těmi, která jsou dobrá v obojím. Po pár závodech by si pravidlo našlo své parametry.
5 Ať někdo vyrobí opravdu divoký elektromobil Na letošní British motor show bylo pouze jedno pěkné elektrické auto - Lightning. A i tenhle pěkný stroj vypadá vcelku jako konvenční GT s motorem vpředu. Tak kde je Lotus 7 elektrických aut? Kde je produkční stroj, jemuž konstruktér zasadí všechny nové součástky novým způsobem? Je na čase.
6 Povstaňte, sire Rone Máme tu zkoušku pro britské státní instituce - prokažte nejvyšší poctu člověku (ne někomu z vás, úředníků), jehož nadlidská obětavost a energie učinila pro hrdost a pověst tohoto (britského, pozn.
red.) národa víc než dvacet umělohmotných kšeftařů a lobbistů, které byste na novoroční vyznamenání rádi navrhli.
7 Trochu poctivosti u švindlu I s elektrickými a hybridními auty Zajímá vás, jaké nejlepší kroky by měli výrobci aut učinit? Doporučuji rychlé přečtení šestidílné série Richarda Parryho Jonese „Budoucnost aut", publikované nedávno na stránkách Autocaru. Richard je otevřená hlava, zaměřuje se na budoucí podobu aut a jeho rad využívají i vlády. Jeho hluboce analytické články představují dosud nejrozumnější, přesvědčivou a čtivou dopravní vizi pro společnost, jež bude potřebovat auta ještě po takovou dobu, kam až se komukoli chce dohlédnout.
8 Ať Peugeot a Alfa ospravedlní 0 svou vysokou reputaci Už jsem viděl dost moderních alf, jejichž tlumiče šly nadoraz na hrbolech a jejichž řízení je, když jde do tuhého, vyměklé jako vlněný svetr. Už mám dost moderních peugeotů, s nimiž se nejezdí dobře. Proč z toho dělám vědu? Protože jsem kdysi celé odpoledne jezdil pořád a dokola v Alfě GTV Bertone, jen abych dokázal co nejlépe vylíčit její grandiózní řízení a řazení. Jak pro boha živého může moderní vedení těchto společností vyrábět současné modely, které jsou zřetelně horší (a méně kultivované) než jejich předchozí modely?
9 Nový život pro malé roadstery Proč je tak těžké postavit minimalistický roadster? V posledních letech to dokázaly jen MG a Mazda, a i jejich kabriolety si stojí na automobilové nebeské klenbě podstatně výše, než si kdysi stály MG Midget, Triumph Spitfire nebo Austin Sprite. Mohl by ještě někdy znovu přifrčet strohý dvoumístný kabriolet s motorem 1,61 za tři sta padesát tisíc korun?
Nakonec...
Navzdory tomu všemu, Autocaru končí další báječný rok, kdy byl jako vždy podporován věrnou tlupou svých čtenářů. Jistě, cítíme zpomalení v tradičních příjmových kanálech, ale těší nás a pomáhá nám vaše neocenitelná podpora a vzácný vztah, který s vámi máme. Všichni vám děkujeme.

Steve Cropley
AUTOCAR 07.01.2009
Připijme novému roku! V r. 2008 nás potkalo dost protivností, ale v příštích měsících nás čeká spousta zajímavých věcí.
Najednou ve světě aut patří vše do dávné minulosti. Tak rozsáhlé a šokující změny proběhly během posledních týdnů na trzích, v poptávce, modelových cyklech i u aut samotných, že co se zdálo důležité před půl rokem, nyní přecházíme s pousmáním. Důležitá je jen budoucnost a ani ti, kteří by ji měli vytvářet, nemají o dalším vývoji páru. A proto jsme na počátku roku 2009 přišli s trochou kreativního doufání.
A počali jsme proces, jenž logicky vedl k následujícímu seznamu jménem „Devět věcí, které bych si nejvíc přál vidět v roce 2009".
1 Konec obviňování těch, kdo kupují auta Zlovolný, špatně informovaný spolek agitátorů, zákonodárců, médií, kazatelů, učitelů a přikyvovačů přesvědčil potenciální zákazníky, že dnes je zakoupení jakéhokoli auta zlá věc. Nové auto je zlé. Nové velké auto ještě horší. Jak Amerika znovu zjišťuje, automobilový průmysl a jeho široká síť dodavatelů je světově největším odvětvím výrobního průmyslu, stejně jako pohonným ústrojím nemalého technického pokroku. To znamená, že nepřijde žádné ozdravení hospodářství, dokud se neozdraví odvětví automobilové. A to se může stát jen tehdy, když budeme kupovat auta tak, jak jsme to dělávali.
2 Stabilitu velké trojce GM, Chrysler a Ford ztrácely půdu pod nohama od počátku 90. let. Generálové po boji říkají, že prasknutí bubliny prodejů amerických kolosů předvídali už dávno. Možná ano, ale pravdou je, že velká trojka spustila spirálu své nízké konkurenceschopnosti před více než padesáti lety ušlechtilým rozhodnutím postarat se o své zaměstnance a jejich rodiny v době důchodu. Tato rozhodnutí zdecimovala jejich schopnost konkurovat na straně nákladů Toyotě, Nissanu, Hondě a ostatním, kteří mezitím vyráběli lepší výrobky a plenili americký trh dle libosti.
Nyní dosáhli v Detroitu na dno a ať se vývoj vydá tou či onou cestou, brzy u těchto společností uvidíme nové finanční struktury. Už to by je mělo z dlouhodobého hlediska zefektivnit.
3 Výrobci at nejsou tak zabednění Ani v době, kdy se proti nim otáčí světové mínění, se výrobci nedokážou odtrhnout od svého zavedeného pohledu na vlajkovou loď - tlustý, žíznivý, drahý, přemotorovaný dinosaurus. Jistě, několika z nás se bude vždycky líbit vůz jako Mercedes SL 65 Black Series. A opravdu jen několik z nás si ho bude moci dovolit. Ale aby mohli výrobci pokračovat v dělání takových aut, budou je muset přestat předkládat jako konec jakéhosi logického vývoje, jako třešeň na dortu. Vlajková lod zítřka musí být účelná, pokroková a střídmá.
4 Změny v motorsportu Každý kromě závodníků samotných je otráven ze závodů stejných strojů. Přesto tento princip proniká všude. A kymácí se i vrchol. Omezení v Fl tlačí na připodobnění jednotlivých konstrukcí aut více a více k sobě. Společné motory? Třeba Hondě se takový nápad asi moc nezdál. Co to vzít od podlahy?
Co kdyby se omezilo množství paliva? Každý tým o dvou vozech by dostal 500 litrů paliva a snaž se. Vyhraj grand prix o padesáti kolech v autě, jakém chceš, které to ujede co nejrychleji. Pak by auta schopná jezdit rychle v zatáčkách závodila s těmi, která jsou rychlejší na rovinkách, i s těmi, která jsou dobrá v obojím. Po pár závodech by si pravidlo našlo své parametry.
5 Ať někdo vyrobí opravdu divoký elektromobil Na letošní British motor show bylo pouze jedno pěkné elektrické auto - Lightning. A i tenhle pěkný stroj vypadá vcelku jako konvenční GT s motorem vpředu. Tak kde je Lotus 7 elektrických aut? Kde je produkční stroj, jemuž konstruktér zasadí všechny nové součástky novým způsobem? Je na čase.
6 Povstaňte, sire Rone Máme tu zkoušku pro britské státní instituce - prokažte nejvyšší poctu člověku (ne někomu z vás, úředníků), jehož nadlidská obětavost a energie učinila pro hrdost a pověst tohoto (britského, pozn.
red.) národa víc než dvacet umělohmotných kšeftařů a lobbistů, které byste na novoroční vyznamenání rádi navrhli.
7 Trochu poctivosti u švindlu I s elektrickými a hybridními auty Zajímá vás, jaké nejlepší kroky by měli výrobci aut učinit? Doporučuji rychlé přečtení šestidílné série Richarda Parryho Jonese „Budoucnost aut", publikované nedávno na stránkách Autocaru. Richard je otevřená hlava, zaměřuje se na budoucí podobu aut a jeho rad využívají i vlády. Jeho hluboce analytické články představují dosud nejrozumnější, přesvědčivou a čtivou dopravní vizi pro společnost, jež bude potřebovat auta ještě po takovou dobu, kam až se komukoli chce dohlédnout.
8 Ať Peugeot a Alfa ospravedlní 0 svou vysokou reputaci Už jsem viděl dost moderních alf, jejichž tlumiče šly nadoraz na hrbolech a jejichž řízení je, když jde do tuhého, vyměklé jako vlněný svetr. Už mám dost moderních peugeotů, s nimiž se nejezdí dobře. Proč z toho dělám vědu? Protože jsem kdysi celé odpoledne jezdil pořád a dokola v Alfě GTV Bertone, jen abych dokázal co nejlépe vylíčit její grandiózní řízení a řazení. Jak pro boha živého může moderní vedení těchto společností vyrábět současné modely, které jsou zřetelně horší (a méně kultivované) než jejich předchozí modely?
9 Nový život pro malé roadstery Proč je tak těžké postavit minimalistický roadster? V posledních letech to dokázaly jen MG a Mazda, a i jejich kabriolety si stojí na automobilové nebeské klenbě podstatně výše, než si kdysi stály MG Midget, Triumph Spitfire nebo Austin Sprite. Mohl by ještě někdy znovu přifrčet strohý dvoumístný kabriolet s motorem 1,61 za tři sta padesát tisíc korun?
Nakonec...
Navzdory tomu všemu, Autocaru končí další báječný rok, kdy byl jako vždy podporován věrnou tlupou svých čtenářů. Jistě, cítíme zpomalení v tradičních příjmových kanálech, ale těší nás a pomáhá nám vaše neocenitelná podpora a vzácný vztah, který s vámi máme. Všichni vám děkujeme.
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
Jo jo, pěkná.... Klasická barva, klasický design kol, prostě Alfa
Akorát snad to bílé lakování toho předního spojleru, no.... Každopádně varianta "Veloce" se zdá být ideálním kompromisem mezi sportem a denním používáním.... 180 koníků z 1.4 T-jet, ideální motor....

Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
Re: Alfa Romeo Mi.To
nelibi, barevna kombinace.... jak spatne namalovana holka
Renault Megane III Grandtour GT220
ex 156 2.0 TS
ex 146 1.4 TS
ex 156 2.0 TS
ex 146 1.4 TS
Re: Alfa Romeo Mi.To
mě na těch nových autech děsí ta boubelatost. to abys měl 19tky kola, aby to vypdalo nějak normálně. MiTo je bohužel zářným příkladem...
Alfetta GTV 2.0 L
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
156 2.5 V6 ("baby GTA" projekt pro syna)
- Aleš
- Štamgast
- Příspěvky: 559
- Registrován: 21.1.2008, pon 18:12
- Bydliště: Zaříčany
- Kontaktovat uživatele:
Re: Alfa Romeo Mi.To
Právě to se mi na tom líbí 

AR 145 1,6 boxer RACE CAR
Buick Regal V8 301 rv 79
Chrysler Neon 2,0
ex-AR 156 2,0 TS
ex-AR 155 V6
ex-AR 33 1,7 Permanent
www.alistrechy.cz
Buick Regal V8 301 rv 79
Chrysler Neon 2,0
ex-AR 156 2,0 TS
ex-AR 155 V6
ex-AR 33 1,7 Permanent
www.alistrechy.cz
Re: Alfa Romeo Mi.To
skoro kazdy den potkavam v HK u prace jedno krasne cervene Mito s pardubickou poznavackou...ridi ho nejaka zenska....ma moc pekny kola...je to takovej bonbonek 

Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
MiTo naživo (byť jen krátce)
Měl jsem nedávno příležitost se v MiTu kousek projet. Naneštěstí to bylo:
a) Na krátkém úseku mně neznámé silnice
b) Naprosto nové, syrové auto, najeto asi 120 km.
c) Základní model 1.4 atmosféra na 16" kolech - auto si pro sebe na denní ježdění vybrala velmi elegantní dáma středního věku, zkušená řidička, pro niž je to nejen první Alfa, ale i první Ital
Jízda tudíž probíhala velmi "katolickými" rychlostmi a s úctou k novému motoru.
Takže jen velmi stručně: ergonomicky OK, řízení rychlé jak se na Alfu patří. Přepínač DNA je parádní hračka, efekt na chování motoru byl vzhledem k výše uvedenému neznatelný, u řízení jsem měl na "D" pocit rychlejší a lepší odezvy. Perfektní sedadla, k negativům počítám zrcadlení palubní desky (červené provedení) v předním okně a typickou bolest moderních aut, tedy tlusté přední sloupky zhoršující výhled. Zato velká a dobře umístěná vnější zpětná zrcátka.
Motoru se do otáček moc nechtělo, s najetými kilometry se to určitě zlepší. Motor je dobře odhlučněný a kultivovaný. Nicméně sám za sebe bych si určitě připlatil za turbo - soudě podle Fiatu Bravo (kde jsem zkoušel oba motory) je rozdíl obrovský.
Jízdní vlastnosti si netroufám hodnotit, v pár o trochu ostřeji projetých zatáčkách se auto ani nepohnulo. Mně (zvyklému na GTV s tlumiči Bilstein) se podvozek zdál pohodlný, druzí dva řidiči (zvyklí na kombíky Volvo a Peugeot) ho naopak pokládali za poměrně tvrdý. U nového auta samozřejmost, přesto to zmíním: ani při relativně rychlé jízdě přes "kočičí hlavy" se neozval žádný pazvuk, skřípění, prostě nic. V dílenském zpracování jsem ostatně nenašel ani sebemenší chybičku.
Nejpůsobivější je samozřejmě design exteriéru i interiéru. Tomu autu prostě příliš nelichotí fotografie, ale naživo je to úplně něco jiného. Na snímcích kontroverzní příď je najednou naprosto v pohodě, ladí se zbytkem auta a nezdá se opticky "těžká". Stojí za to pohrát si s konfigurací kola / barva auta / barvy vnitřku / provedení doplňků (rámečků světel atd.). Mnou zkoušené MiTo bylo koupeno jako skladový kus, nicméně ho objednával někdo s velmi dobrým vkusem - stříbrná barva, chromované rámečky, červeno - černý interiér, jemná litá kola.
a) Na krátkém úseku mně neznámé silnice
b) Naprosto nové, syrové auto, najeto asi 120 km.
c) Základní model 1.4 atmosféra na 16" kolech - auto si pro sebe na denní ježdění vybrala velmi elegantní dáma středního věku, zkušená řidička, pro niž je to nejen první Alfa, ale i první Ital
Jízda tudíž probíhala velmi "katolickými" rychlostmi a s úctou k novému motoru.
Takže jen velmi stručně: ergonomicky OK, řízení rychlé jak se na Alfu patří. Přepínač DNA je parádní hračka, efekt na chování motoru byl vzhledem k výše uvedenému neznatelný, u řízení jsem měl na "D" pocit rychlejší a lepší odezvy. Perfektní sedadla, k negativům počítám zrcadlení palubní desky (červené provedení) v předním okně a typickou bolest moderních aut, tedy tlusté přední sloupky zhoršující výhled. Zato velká a dobře umístěná vnější zpětná zrcátka.
Motoru se do otáček moc nechtělo, s najetými kilometry se to určitě zlepší. Motor je dobře odhlučněný a kultivovaný. Nicméně sám za sebe bych si určitě připlatil za turbo - soudě podle Fiatu Bravo (kde jsem zkoušel oba motory) je rozdíl obrovský.
Jízdní vlastnosti si netroufám hodnotit, v pár o trochu ostřeji projetých zatáčkách se auto ani nepohnulo. Mně (zvyklému na GTV s tlumiči Bilstein) se podvozek zdál pohodlný, druzí dva řidiči (zvyklí na kombíky Volvo a Peugeot) ho naopak pokládali za poměrně tvrdý. U nového auta samozřejmost, přesto to zmíním: ani při relativně rychlé jízdě přes "kočičí hlavy" se neozval žádný pazvuk, skřípění, prostě nic. V dílenském zpracování jsem ostatně nenašel ani sebemenší chybičku.
Nejpůsobivější je samozřejmě design exteriéru i interiéru. Tomu autu prostě příliš nelichotí fotografie, ale naživo je to úplně něco jiného. Na snímcích kontroverzní příď je najednou naprosto v pohodě, ladí se zbytkem auta a nezdá se opticky "těžká". Stojí za to pohrát si s konfigurací kola / barva auta / barvy vnitřku / provedení doplňků (rámečků světel atd.). Mnou zkoušené MiTo bylo koupeno jako skladový kus, nicméně ho objednával někdo s velmi dobrým vkusem - stříbrná barva, chromované rámečky, červeno - černý interiér, jemná litá kola.
GT 3.2 V6
GTV V6 2.0 TB
GTV V6 2.0 TB
Re: Alfa Romeo Mi.To
O tlustých sloupcích mi povídej, v Bravu už sem přehlídnul i autobus.... No hlavně že to má hvězdičky z crashtestu a je to "bezpečné" 

Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
Re: Alfa Romeo Mi.To
Kubas: Bohužel to je problém skoro všech nových aut kromě výjimek typu Citroën C4 Picasso...
GT 3.2 V6
GTV V6 2.0 TB
GTV V6 2.0 TB
Re: Alfa Romeo Mi.To
tak v HK je dalsi Mito..tentokrat cerne....mam takovou prima prihodu...
sedel jsem v aute a cekal na pritelku a naproti parkovala dalsi auta..parkovala jakoby za sebou ,takze jsem videl jen to posledni ....ale trosku jsem tam videl nejake povedome zadni svetlo,ale nevenoval jsem tomu nejak pozornost....pak jela tou ulici nejaka zenska (tak 45let) na kole a kdyz projizdela kolem tech aut,tak se za chvili otocila a jela zpatky....u toho cerneho auta se znovu otocila a seskocila z kola a koukala skrz okenko do toho auta...pak jeste mrkla na zadek (ne na svuj ,ale toho auta) a pak na jeste na cumak...pak naskocila zase na kolo a pri odjezdu se jeste asi dvakrat ohledla....zhruba za 2 minuty jsem odjizdel a zrovna prichazel k tomu autu majitel..vlastne majitelka ,zrejme se svoji mamou
bylo to krasne cerne Mito....majitelka me teda nepozdravila ale to nic nemeni na tom ze se mi Mito zacina libit
I kdyz ho povazuju...a povazovat budu....za auto pro zensky 
sedel jsem v aute a cekal na pritelku a naproti parkovala dalsi auta..parkovala jakoby za sebou ,takze jsem videl jen to posledni ....ale trosku jsem tam videl nejake povedome zadni svetlo,ale nevenoval jsem tomu nejak pozornost....pak jela tou ulici nejaka zenska (tak 45let) na kole a kdyz projizdela kolem tech aut,tak se za chvili otocila a jela zpatky....u toho cerneho auta se znovu otocila a seskocila z kola a koukala skrz okenko do toho auta...pak jeste mrkla na zadek (ne na svuj ,ale toho auta) a pak na jeste na cumak...pak naskocila zase na kolo a pri odjezdu se jeste asi dvakrat ohledla....zhruba za 2 minuty jsem odjizdel a zrovna prichazel k tomu autu majitel..vlastne majitelka ,zrejme se svoji mamou



Zakladatel webu a fóra Alfisti.cz...
Re: Alfa Romeo Mi.To
Nové červené MiTo je i v Olmiku, v úterý sice ještě bylo na prodejně, ale tenhle týden si ho měl vyzvedávat nějakej zákoš. No taky bych si nechal líbit 

Alfa Romeo 147, 2.0 Selespeed
Re: Alfa Romeo Mi.To
Mají tam i černý a má černý rámečky světel, to vypadá k světu.
BMW 730d, Superb TDI
- Franik
- SemTuFurt
- Příspěvky: 3819
- Registrován: 7.1.2007, ned 14:50
- Bydliště: Rychnov nad Kněžnou
- Kontaktovat uživatele:
Re: Alfa Romeo Mi.To
Nevíš náhodou jestli to nebylo v ropě? Jestli jo tak si myslím že jsem měl tu čest se s ním svézt no když vezmu že je to tak malý tak to není vůbec špatný. Jen by mělo být ve standartní výbavě nějaký párátko, aby se dalo zablokovat to tlačítko na volbu režimů v poloze D jelikož při káždým startovaní by se mě to nechtělo přepínat znova a znova, zachvíly by šlo ven a spojit drátky natvrdo k sobě. Jinak ještě bych softverově ubral na síle posilovače řízení (dle prodejce by to mělo jít) Jinak svezení dobrý ale benzín je benzínRichie píše:tak v HK je dalsi Mito..tentokrat cerne....mam takovou prima prihodu...
sedel jsem v aute a cekal na pritelku a naproti parkovala dalsi auta..parkovala jakoby za sebou ,takze jsem videl jen to posledni ....ale trosku jsem tam videl nejake povedome zadni svetlo,ale nevenoval jsem tomu nejak pozornost....pak jela tou ulici nejaka zenska (tak 45let) na kole a kdyz projizdela kolem tech aut,tak se za chvili otocila a jela zpatky....u toho cerneho auta se znovu otocila a seskocila z kola a koukala skrz okenko do toho auta...pak jeste mrkla na zadek (ne na svuj ,ale toho auta) a pak na jeste na cumak...pak naskocila zase na kolo a pri odjezdu se jeste asi dvakrat ohledla....zhruba za 2 minuty jsem odjizdel a zrovna prichazel k tomu autu majitel..vlastne majitelka ,zrejme se svoji mamoubylo to krasne cerne Mito....majitelka me teda nepozdravila ale to nic nemeni na tom ze se mi Mito zacina libit
I kdyz ho povazuju...a povazovat budu....za auto pro zensky

Giulietta QV 10/2010 ex.
156 SW 2,4 129kW ex
156 2,5V6 ex
https://www.facebook.com/AutoklempirRovnaniMetodouPdr?fref=ts
156 SW 2,4 129kW ex
156 2,5V6 ex
https://www.facebook.com/AutoklempirRovnaniMetodouPdr?fref=ts
Re: Alfa Romeo Mi.To
Pánové tak i já jsem se konečně povozil Mitem, takže dojmy: 1.4 TB 155HP - mám defacto to samé v Bravu, ale přecejen těch ca 200kg rozdíl váhy ve prospěch Mita je hodně poznat, takže autíčko s tím upaluje opravdu hodně svižně. Zvuk dobrý, řazení taky.... Na hezké silnici na 16" kolech podvozek naprosto suvéréní, je otázka jak se to bude chovat na horší cestě, ta jednoduchá zadní náprava se asi projeví (tak jak v Bravu....). Takže motoricky dle mě vynikající, podvozek stíhá ;-)
Exteriér nemá cenu popisovat, já jsem to auto zas tak nějak moc neobcházel, ale vypadá docela dobře, samozřemě 3dv. 147 je hezčí, ale to je auto z jiné doby.... V interiéru člověk vidí, že to auto vychází z levného punta, takže třeba výplně dveří nebo výdechy ventilace jsou z takových obyčejných plastů a oproti 147 ten vnitřek působí dost spartánsky. Zas na druhou stranu zpracované to asi bude slušně, červené podsvícení budíků to má, výborné sedačky. Navíc vychytávky typu B&M vám 147 nedá, 5* crash test taky ne, takže celkově to hodnotím pozitivně.
DNA systém tam opravdu funguje, ovšem narozdíl od marketingového oddělení Alfy já si nemyslím, že "Dynamic" mód nějaké koně a newtonmetry přidává, já si naopak myslím že "Normal" mód je ubírá a tím pádem je tam úplně na nic. Opravdu když se to do toho Dynamic módu přepne, plynový pedál reaguje MNOHEM rychleji na sešlápnutí a celé auto tím pádem působí o dost živěji. Problém je opravdu v tom (jak už psali kluci výše), že kdykoliv vypnete zapalování, vše se vrátí do módu "normal", což je dost nepříjemné - člověk si v Dynamicu zvykne na jiné dávkování plynu, na lepší akceleraci atd. a pak když se to samo vypne, tak se prostě na křižovatce rozjíždíte pomaleji, protože vám to pořádně nepřidá plyn (o špatném odhadu zrychlení při předjíždění raději nemluvím).
Jinak ale ten DNA systém je defacto jediná věc, na kterou bych si musel zvykat - z pohledu Alfisty mi Mito přijde hodně dobře použitelné. Škoda že nebylo na trhu vloni, když jsem kupoval Bravo - vyšlo by to na podobné peníze a ikdyž má Bravo určitě propracovanější interiér a je to o něco větší auto, tak bych si stejně za stejné prachy vzal Míťu, přecejen je to Alfa
(a stejně v Bravu jezdím sám....).
A na Kameni by ten turbobenzín asi jezdil hodně dobré časy - nízká hmotnost a malé rozměry by udělaly svoje....
Exteriér nemá cenu popisovat, já jsem to auto zas tak nějak moc neobcházel, ale vypadá docela dobře, samozřemě 3dv. 147 je hezčí, ale to je auto z jiné doby.... V interiéru člověk vidí, že to auto vychází z levného punta, takže třeba výplně dveří nebo výdechy ventilace jsou z takových obyčejných plastů a oproti 147 ten vnitřek působí dost spartánsky. Zas na druhou stranu zpracované to asi bude slušně, červené podsvícení budíků to má, výborné sedačky. Navíc vychytávky typu B&M vám 147 nedá, 5* crash test taky ne, takže celkově to hodnotím pozitivně.
DNA systém tam opravdu funguje, ovšem narozdíl od marketingového oddělení Alfy já si nemyslím, že "Dynamic" mód nějaké koně a newtonmetry přidává, já si naopak myslím že "Normal" mód je ubírá a tím pádem je tam úplně na nic. Opravdu když se to do toho Dynamic módu přepne, plynový pedál reaguje MNOHEM rychleji na sešlápnutí a celé auto tím pádem působí o dost živěji. Problém je opravdu v tom (jak už psali kluci výše), že kdykoliv vypnete zapalování, vše se vrátí do módu "normal", což je dost nepříjemné - člověk si v Dynamicu zvykne na jiné dávkování plynu, na lepší akceleraci atd. a pak když se to samo vypne, tak se prostě na křižovatce rozjíždíte pomaleji, protože vám to pořádně nepřidá plyn (o špatném odhadu zrychlení při předjíždění raději nemluvím).
Jinak ale ten DNA systém je defacto jediná věc, na kterou bych si musel zvykat - z pohledu Alfisty mi Mito přijde hodně dobře použitelné. Škoda že nebylo na trhu vloni, když jsem kupoval Bravo - vyšlo by to na podobné peníze a ikdyž má Bravo určitě propracovanější interiér a je to o něco větší auto, tak bych si stejně za stejné prachy vzal Míťu, přecejen je to Alfa

A na Kameni by ten turbobenzín asi jezdil hodně dobré časy - nízká hmotnost a malé rozměry by udělaly svoje....
Spider 2000 (1975), 90 V6 QO (1984), Giulia Super 2000 Track car project (1975) + nějaké ty Giulie v rodině :-)
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti