Ty vychazis z tabulek a z kalkulacky, Integrale z letitych zkusenosti...No jednoduchým výpočtem poměru váha/výkon zjistíme, že 159 je na tom mnohem lépe a ty a tví „zběhlí přítelé“ jste pro 159 leda tak překážkou v silničním provozu. Výpočet si může udělat každý doma sám. Jde jen o to vydělit váhu výkonem a zjistit kolik kg vlastně ten pomyslný kůň pohání. Nemluvě o tzv. průběhu momentu, který by v případě akcelerace také hodně napověděl a tam je TwinSpark oproti novému JTS opravdu staré zboží.
Mozna nez shazovani nekoho kdo vystudoval automobilovou konstrukci (pokud se nemylim), by to chtelo zjistit jakym zpusobem bylo reseny variabilni casovani ventilu u AR75 a u nastupcu. Majitele Alf 16V TS, Lancii 1.8 VVT a Fiatu 1.8 16V (zkratka motoru kde je pouzito kurvitko s nazvem variator) se zvukem traktoru diky spatnymu variatoru budou mit zrejme jiny nazor nez Ty...No tak tady opět vidíme nepochopení autora principu variability časování ventilů. Jen jako malou odbočku si dovolím upozornit, že výkon je součin kroutícího momentu a otáček. Přidanou konstantu pro jednoduchost vynechávám. Existují tedy dvě možnosti, jak zvýšit výkon. Tou jednodušší je zvýšením otáček. To naráží na materiálovou náročnost a pro pokročilejší také soulad střední rychlosti pístu s rychlostí hoření paliva. To vyžaduje tzv. podčtvercovou konstrukci, která ovšem dosahuje nízké účinnosti v nízkých otáčkách. Druhou cestou je zvýšení kroutícího momentu. To je právě o variabilitě časování a snaha o maximální účinnost motoru v pokud možno co nejširším spektru otáček. A tady doporučuji juknout na rozdíly, a to velmi výrazné, mezi starými a novými motory. Nějaké cívky bych si nechal raději pro sebe.
Mozna by to chtelo se v ty 75 svyzt, nejspis by ses dost divil...Tady si již autor pohrává s inteligencí Alfistů, protože vyzdvihovat přední pérování podélnými torzními tyčemi (jen pro zajímavost uvádím, že ty používala i například nákladní Tatra 138 a 148) a zjevně nerozumí pojmu „tuhost“ . A jestli se mu líbila více sedadla, tak budiž. To je ale asi tak vše, čím byla 75 lepší než 159. Komentovat konstrukci brzd by bylo opět nadlouho.
Koukam, ze foto technicaku se minula ucinkem...Podobný link jsem tu již bez výsledku zveřejnil. Ale dík.
Jasne, proc lyzt pod ty auta, kdyz si muzes precist moudra na wikipedii...U podvozkové platformy nejsou důležité na ní vázané komponenty, tedy ramena, nápravnice apod. Takže je to celé o ničem. Jestli to chceš oživit a něco o tom opravdu víš, tak napiš z čeho tedy vychází a kdo na ní, jako nepochybně úspěšnou navazuje. Jen nám tady netvrď že z ničeho a zároveň to nikde nenavazuje. Když si vezmeš kolik toho zastala platforma z Tipa, tak už by ti asi nikdo nevěřil
Tak se hlavne prosim nepoustej do srovnani s Alfama, ve kterych si v zivote nesedel...Já nevím, jestli bych mohl napsat z pozice majitele něco objektivního. Spíše bych šel do nějakého srovnání. Přijde mi to více objektivní než popisování nějakých osobních pocitů.
Jestli myslis, ze se system Q4 pouzity v AR159 muze rovnat systemu pouzitymu v Delte Integrale a AR155 Q4, je to Tvoje vec... Hlavne se z toho presvedceni nekde nezab...Tyjo Harous, za všechno se omlouvám. Teď jsem se koukal na auto.cz a přečetl si od Magica tohle:
http://www.auto.cz/diskuse/4618a814378f ... 2c73b54cc9

P.S. Timto osobne koncim diskuzi na tohle tema, nema to podle me dal cenu. Ve chvili kdy zacne teoretik z praktika delat vola, ztraci to v mych ocich smysl... Osobne (krom toho, ze si budu stat za svym) budu samozrejme na strane toho, kdo s temi auty ma zkusenost, vcetne 159 a kdo stravil dost casu nejen v tech autech, ale i pod nima (155 a 156), nez nekomu kdo si zacal hledat informace o predchozich modelech Alfy asi tak pred tydnem na internetu.