Vážení přátelé, Alfa 90 je moje srdeční záležitost, to se o mě ví 😊 Při zjišťování informací o této Alfě jsem se dostal k různým textům, testům a než je přepisovat do vlastního článku, tak Vám je raději nabídnu v originále. Nakonec dobové hodnocení je užitečnější než to nostalgické, po téměř čtyřiceti letech od uvedení Alfy 90 na trh.
Níže tedy najdete dobový test Alfy 90 z roku 1984, kdy německý Auto Morot und Sport testoval model s V6 a digitálním interiérem. Dále je pak ke stažení také článek ze Světa motorů, který popisuje zejména technické aspekty vozu.
U obou textů potěší detailní technické popisy, zaměření na zážitek z řízení a chování vozu. Jak osvěžující, že nemusíme číst sáhodlouhý popis infotainmentu a asistenčních systémů, případně detailní rozbor, kolik měkčených plastů kde najdeme.
Zároveň je zábavné číst, jak ve své době byl podvozek Alfy 90 „sportovně naladěn“, zatímco když v autě jedete dnes, připadá vám příjemně měkké a pohodlné. Vtipné je také zmínění „nízké hrany zavazadlového prostoru“, která je dnešní optikou asi tak o půl metru výš, než je běžné. Nechápu také, jak s 90 V6 mohli testovací jezdci jezdit za 15 litrů, protože se svojí Novantou jezdím bez velkého omezování za 10. Testovací jezdci se agresivní a rychlé jízdy evidentně nebáli, čemuž nasvědčují zmínky o „silné přetáčivosti“, se kterou jsem se také nepotkal.
Zcela obligátní je pak úvod testu, kdy se píše, že Alfa si od tohoto modelu hodně slibuje a hodlá se s ním vrátit na výsluní – ano, od té doby se to píše snad u každého dalšího představovaného auta 😉
Test je vůči Alfě docela přísný, ale netřeba to vnímat negativně jako zlomyslnost německých novinářů. Tehdy se takto o autech psalo, novináři se věcné kritiky nebáli.
Ke stažení dávám také text v Němčině přepsaný do formátu, který se přes google-translate dá přeložit do jakéhokoliv jazyka, aby o dobovou recenzi Novanty nepřišli ani zájemci z jiných zemí 😉
Přeji příjemnou zábavu, Kubas (9/2022)
A la Milanese
Test: Alfa 90 2.5 Quadrifoglio Oro – Nový model s šestiválcovým motorem o výkonu 156 k.
11/1984
Optimismus je u Alfy Romeo na denním pořádku. Důvod: Vedení Alfy je přesvědčeno, že novinky italského státního podniku, které se již objevily a ještě přijdou, mají všechny předpoklady pro to, aby jméno Alfa Romeo znovu získalo starou slávu. Začátek této nové éry Alfy představoval následovník Alfasudu, model 33 a Alfa 90 být dalším krokem v modernizaci.
Nejnovější výtvor Alfy na první pohled vypadá jako nový vůz – s klasickou linií a bez formální extravagance, což v tomto případě není na škodu. Na druhý pohled však tato Alfa není tak nová, jak by její název mohl napovídat. Inženýři Alfy v zásadě postavili částečně přepracovanou karoserii na základě Alfetty, která se objevila v roce 1972 – technika byla nicméně upravena.
Návrh byl konzultován se starým mistrem Nucciem Bertone a jedním z cílů bylo získání dobrého koeficientu odporu vzduchu. Bertone implementoval tento požadavek poměrně důsledně. Klínový tvar podpořil plochou přídí a vysokou zádí, vlepenými skly a jak už to u moderního auta bývá, upustil od střešních žlábků pro odtok vody. Výsledek: koeficient odporu = 0,35, měřeno v aerodynamickém tunelu Pininfarina. Nechybí ani přední spoiler ovládaný prouděním vzduchu, který se od rychlosti kolem 80km/h o několik centimetrů vysune.
Tento aerodynamický trik se projeví hned: při rychlostech nad 170 km/h způsobuje vysokofrekvenční pískavý zvuk, který zřetelně přehluší hluk větru, který sám není nijak zvlášť slabý. Co je však nepříjemnější, je ovlivnění jízdního chování. Vlivem silného přítlaku na přední nápravu se záď Alfy 90 odlehčí – výsledkem je neklidná záď v rychlých dálničních zatáčkách.
V nižších rychlostech dominuje převážně neutrální chování, které však pod zátěží může přejít v silnou přetáčivost. V utažených zatáčkách není trakce zadních kol úplně nejlepší. Na principu transaxle (převodovka nad zadní nápravou) se nic nemění, ale o vyváženém rozložení hmotnosti – teoretické výhodě této složité konstrukce – u šestiválcové Alfy nemůže být řeč. Na zadní nápravu připadá pouze 45 %. Krátce k odpružení: Alfa patří mezi ostře laděné sportovní sedany, nabízí celkově uspokojivý komfort odpružení s mírnou tendencí k neklidu na hrbolatých silnicích.
Výrazné pokroky oproti Alfettě jsou naopak vidět na řazení. Přestože v Alfě 90 má stále dlouhé drány, chod páky je jasně vymezený a není potřeba velkého úsilí. Když je však převodovka studená, vyžaduje zařazení druhého rychlostního stupně trochu trpělivosti kvůli zjevně slabé synchronizaci.
Dobře umístěnou středovou řadicí páku samozřejmě není nutné nijak zvlášť často obsluhovat. 2,5litrový šestiválec nabízí slušný zátah i v nižším pásmu otáček motoru a umožňuje tak svižnou jízdu i bez častého řazení. Potěšit naopak nemůže odstupňování pětistupňové převodovky, jejíž pátý stupeň je trochu moc dlouhý.
Navzdory tomuto nastavení orientovanému na úsporu paliva nepatří nová Alfa 90 2.5 k zvlášť úsporným vozům. Při svižném stylu jízdy z nádrže zmizí 15 litrů na 100 kilometrů, hodnot pod jedenáct litrů nelze dosáhnout ani při záměrně opatrné práci s plynovým pedálem, testovací spotřeba se srovnala na 12,8 litru. To, že se palivoměr rychle blíží k nule, má na svědomí i palivová nádrž, která je s objemem skromných 49 litrů až příliš malá.
Motor do V o výkonu 156 k (115 kW) s objemem 2,5 litru, jehož šest válců vůči sobě svírá úhel 60 stupňů, zajišťuje jízdní výkon, který plně odpovídá sportovní pověsti značky. Testovaný vůz, který vážil přesně 1246 kilogramů, zvládl sprint z nuly na 100 km/h za 9,2 sekundy a měl maximální rychlost 202 km/h.
K nelibosti příznivců alfácké V6 však motor se vstřikováním známý již z GTV není v kompaktním a hbitém sedanu zdaleka tak brilantní, jak očekávali. Nejde tak radostně do otáček a reakce na pohyby plynového pedálu také nejsou tak spontánní. Na druhou stranu motor do V s krátkým zdvihem neobtěžuje cestující nepříjemnými vibracemi v žádném spektru otáček a také neruší akusticky, za což vděčí dlouhému zpřevodování.
Interiér zanechává smíšený dojem. S jemně sladěnými odstíny šedé a kvalitními potahovými látkami je vkusný, osloví i samotné přepracované sedačky. Jsou dobře tvarované a nabízejí potřebnou boční oporu při zatáčení ve vysokých rychlostech. Jsou také pohodlné. I přes standardní elektrické nastavování výšky však sedíte vždy trochu moc vysoko. Dalším mínusem je umístění spínačů sklonu opěradla a nastavení výšky. Zcela neprakticky jsou tlačítka schovaná před řadicí pákou a dají se ovládat až když se v sedadle hodně předkloníte.
Nezvyklé jsou také přístroje instalované výhradně ve verzi 2,5 litru. Místo klasických kulatých budíků přinášejí stylisté Alfy Romeo svým zákazníkům diody a digitální číslice. Aktuální rychlost se zobrazuje dvakrát – digitálním číselným ukazatelem a pomocí diod na diagonální stupnici. Rozdílné hodnoty způsobují další zmatek. Pokud například digitální číslice signalizuje 100 km/h, světelná dioda již svítí u rychlosti 110 km/h. Aby toho nebylo málo, toto blikající divadlo je špatně čitelné na jasném slunci, ve tmě vás rozčilují příliš zářící displeje a nakonec se sami sebe ptáte: proboha proč?
Pozitivně naopak můžeme mluvit o prostorové nabídce. Díky rozvoru převzatému z Alfetty se čtyři lidé vpředu i vzadu cítí dobře. Objem zavazadelníku je impozantní, vždyť prostor s pravidelným tvarem, do kterého se díky nízké nakládací hraně snadno nakládá, pojme hrdých 500 litrů. Obzvláště rozsáhlá je také standardní výbava Alfy 90 2.5. Vůz stojí 33 965 marek.
Za to dostanete Alfu Romeo, která je mnohem atraktivnější, než kdy byla Alfetta – díky vyváženým charakteristikám motoru a sportovnímu podvozku, a která navazuje na staré tradice Alfy.
Výhody:
– Kompaktní, přehledná karoserie
– Dobré jízdní výkony
– Dobrá ovladatelnost
– Bohatá výbava
Nevýhody:
– Nepohodlná obsluha
– Matoucí nástroje
– Nádrž je příliš malá
– Špatná trakce
– Průměrná kvalita dílenského zpracování
Závady na testovacím voze:
– chrastící spojkové ložisko při volnoběhu
Výbava a ceny – Alfa 90 2.5 Quadrifoglio Oro
Základní cena: 33 965 DM
Standardní výbava:
– levé zrcátko nastavitelné zevnitř
– samonavíjecí bezpečnostní pásy vpředu i vzadu
– otáčkoměr
– sedadlo řidiče elektricky výškově nastavitelné
– elektricky ovládaná přední okna
– volant nastavitelný axiálně a vertikálně
– přední a zadní lampičky na čtení
– manuální nastavení výšky světlometů
– palubní počítač
– opěradla předních sedadel elektricky nastavitelná
– tepelně izolační skla
– hodiny
– centrální zamykání
Doplňková výbava:
– Klimatizace 3.400,- DM
– Elektricky ovládaná zadní okna, mlhovky, kola z lehkých slitin a metalický lak 2.160,- DM
